Po omikronu nejspíš zůstává chuť i čich, mezi příznaky se ale zřejmě počítá noční pocení

Nákaza variantou koronaviru omikron se v Česku doposud potvrdila v desítkách případů, podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se ale může šířit skrytě. V příštích dvou týdnech by navíc mohla nahradit i doteď převažující delta variantu.

Čtěte také

Konvalinka k omikronu: Na šampaňské to není, ale důvod k optimismu je. I tak je třeba se připravit

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je omikron minimálně dvakrát, spíš ještě víckrát nakažlivější než dosud převažující varianta delta. Už u té jsme přitom ve srovnání s tou původní variantou koronaviru mluvili o rychlejším šíření.

Podle Duška se tedy může stát, že omikron deltu brzy nahradí: „Bavíme se o několika týdnech. Predikce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) hovoří o tom, že obecně na začátku ledna, do poloviny ledna by mohl omikron představovat 25 až 50 procent záchytů. A ukazují to i naše predikce.“

Kvůli skrytému šíření koronaviru jsou podle vedoucí Národní referenční laboratoře Heleny Jiřincové důležitá veškerá opatření, která zabrání komunitnímu šíření omikronu.

Méně těžký, ale v součtu nebezpečný

Zatím se zdá, že omikron není nebezpečnější než předchozí varianty, když tedy nebereme v potaz tu nakažlivost. Je ale potřeba upozornit, že sledování je zatím krátké a vědci o této variantě stále ještě sbírají data.

Čtěte také

Epidemiolog Prymula: Zátěž nemocnic teď klesá. Nikdo ale zatím neumí říct, jak to změní omikron

Údaje z Jihoafrické republiky a Velké Británie ale podle Ladislava Duška ukazují, že u omikronu je pravděpodobnost hospitalizace s covidem-19 by mohla být o zhruba třetinu až polovinu nižší než u dosavadních variant.

„Jenomže to je kompenzováno velmi vysokou nakažlivostí. Výsledkem může být velmi rychlý průnik omikronu do populace, rychlý nárůst počtu nakažených. A i v tom menším procentu by to mohlo představovat tlak na nemocniční systém,“ varuje Dušek.

Noční pocení ano, chuť a čich mohou zůstat

Šíření nákazy v Jihoafrické republice a Velké Británii ukázalo, že symptomy onemocnění se můžou od varianty delta mírně lišit. Třeba tím, že nakažení nemusí ztratit chuť a čich. Mohou se ale v noci výrazně potit. Typické jsou i bolesti celého těla.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ale upozorňuje, že je ještě brzy na to dělat nějaké závěry, i kdyby jen o příznacích. Těch dat zatím opravdu není tolik. Vůbec poprvé totiž byla varianta omikron odhalena 9. listopadu právě v Jihoafrické republice.

Omikron obejde dosavadní imunitu

Také se zdá, že omikron dokáže z velké části obejít imunitu získanou po očkování dvěma dávkami vakcíny. Podle Ladislava Duška to je v desítkách procent. Zabránit tomu má přeočkování třetí, tedy posilující dávkou.

Čtěte také

Vakcína od Novavaxu má zelenou. Funguje jako „staré známé“ látky, tím by mohla přesvědčit neočkované

Omikronem se navíc může snadněji nakazit i člověk, který už onemocnění prodělal, ale měl jinou variantu. To se týká hlavně lidí, kteří byli nakažení třeba na jaře, nebo dokonce v loňském roce.

Ladislav Dušek tedy mírní nadšení z toho, že v současnosti klesají počty nově nakažených. To totiž podle něj může trvat jen do doby, než nakažlivější omikron převáží nad variantou delta.

K tomu by podle dostupných dat mohlo dojít na začátku nového roku. Ve školách se proto budou od 3. ledna plošně testovat jak žáci, tak i zaměstnanci škol, a to bez ohledu na očkování.

V prvních dvou týdnech nového roku podstoupí děti i učitelé čtyři antigenní testy, od druhé poloviny se pak budou testovat jednou týdně, a to každé pondělí. A ve hře jsou i případná další zpřísnění opatření.

Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.