Po omikronu nejspíš zůstává chuť i čich, mezi příznaky se ale zřejmě počítá noční pocení
Přestože počty nově nakažených koronavirem v Česku postupně klesají, optimismus asi ještě stále není na místě. Světem se totiž šíří varianta omikron. Některé evropské státy včetně Česka proto zpřísňují protiepidemická opatření. Co o omikronu víme a jak se liší od předchozích variant? Nejnovější poznatky shrnuje Koronafokus Zuzany Machálkové.
Nákaza variantou koronaviru omikron se v Česku doposud potvrdila v desítkách případů, podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se ale může šířit skrytě. V příštích dvou týdnech by navíc mohla nahradit i doteď převažující delta variantu.
Čtěte také
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je omikron minimálně dvakrát, spíš ještě víckrát nakažlivější než dosud převažující varianta delta. Už u té jsme přitom ve srovnání s tou původní variantou koronaviru mluvili o rychlejším šíření.
Podle Duška se tedy může stát, že omikron deltu brzy nahradí: „Bavíme se o několika týdnech. Predikce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) hovoří o tom, že obecně na začátku ledna, do poloviny ledna by mohl omikron představovat 25 až 50 procent záchytů. A ukazují to i naše predikce.“
Kvůli skrytému šíření koronaviru jsou podle vedoucí Národní referenční laboratoře Heleny Jiřincové důležitá veškerá opatření, která zabrání komunitnímu šíření omikronu.
Méně těžký, ale v součtu nebezpečný
Zatím se zdá, že omikron není nebezpečnější než předchozí varianty, když tedy nebereme v potaz tu nakažlivost. Je ale potřeba upozornit, že sledování je zatím krátké a vědci o této variantě stále ještě sbírají data.
Čtěte také
Údaje z Jihoafrické republiky a Velké Británie ale podle Ladislava Duška ukazují, že u omikronu je pravděpodobnost hospitalizace s covidem-19 by mohla být o zhruba třetinu až polovinu nižší než u dosavadních variant.
„Jenomže to je kompenzováno velmi vysokou nakažlivostí. Výsledkem může být velmi rychlý průnik omikronu do populace, rychlý nárůst počtu nakažených. A i v tom menším procentu by to mohlo představovat tlak na nemocniční systém,“ varuje Dušek.
Noční pocení ano, chuť a čich mohou zůstat
Šíření nákazy v Jihoafrické republice a Velké Británii ukázalo, že symptomy onemocnění se můžou od varianty delta mírně lišit. Třeba tím, že nakažení nemusí ztratit chuť a čich. Mohou se ale v noci výrazně potit. Typické jsou i bolesti celého těla.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ale upozorňuje, že je ještě brzy na to dělat nějaké závěry, i kdyby jen o příznacích. Těch dat zatím opravdu není tolik. Vůbec poprvé totiž byla varianta omikron odhalena 9. listopadu právě v Jihoafrické republice.
Omikron obejde dosavadní imunitu
Také se zdá, že omikron dokáže z velké části obejít imunitu získanou po očkování dvěma dávkami vakcíny. Podle Ladislava Duška to je v desítkách procent. Zabránit tomu má přeočkování třetí, tedy posilující dávkou.
Čtěte také
Omikronem se navíc může snadněji nakazit i člověk, který už onemocnění prodělal, ale měl jinou variantu. To se týká hlavně lidí, kteří byli nakažení třeba na jaře, nebo dokonce v loňském roce.
Ladislav Dušek tedy mírní nadšení z toho, že v současnosti klesají počty nově nakažených. To totiž podle něj může trvat jen do doby, než nakažlivější omikron převáží nad variantou delta.
K tomu by podle dostupných dat mohlo dojít na začátku nového roku. Ve školách se proto budou od 3. ledna plošně testovat jak žáci, tak i zaměstnanci škol, a to bez ohledu na očkování.
V prvních dvou týdnech nového roku podstoupí děti i učitelé čtyři antigenní testy, od druhé poloviny se pak budou testovat jednou týdně, a to každé pondělí. A ve hře jsou i případná další zpřísnění opatření.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.