Od nenávisti k zastrašování. Na sítích přibývá „varování“ před muslimy, židy, gayi, říká filozof
Extremistický jazyk proniká do každodenní reality, všímá si filozof Tomáš Koblížek, který se věnuje vztahu mezi jazykem, myšlením a skutečností. „Žijeme v docela složité době přechodu. Objevují se velmi tvrdé a nenávistné projevy a zdá se, že existují lidé, kteří tvrdí, že je to normální, přijatelné a že takhle se prostě mluví. Lidé si ale třeba nemusí být jistí, jestli to opravdu je normální. A tohle mě zajímám čím dál víc,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.
Slovem roku 2025 byl podle autorů Oxfordského slovníku angličtiny výraz rage bait. Jde o označení internetových příspěvků, jejichž cílem je provokovat, frustrovat nebo urazit, doslovně se fráze dá přeložit jako návnada na hněv. Koblížek výběr tohoto výrazu oceňuje.
Čtěte také
„Neodkazuje totiž jenom na fakt, že jsme manipulovatelní na sítích a že snadno podléháme hněvu. Ale také že jsme společností, která o těchto věcech čím dál víc mluví,“ vysvětluje svůj postoj.
Větší povědomí o problému vidí jako první krok k možné změně. A ta už možná nastává, naznačuje: „Dřív jsme často byli zanořeni do nějakého hněvu. Podléhali jsme emocím právě díky tomu, že obsah útočil na naši první signální soustavu, když to tak řeknu.“
Čtěte také
„Teď už čím dál víc víme, že to je nějaká manipulace a udržujeme si určitý odstup od internetového obsahu. Mám dojem, že čím dál víc lidí o tom přemýšlí – už jenom to, že teď je nejenom v Česku velká debata o regulaci sociálních sítí. Beru tak, že společnost si čím dál tím víc uvědomuje nějaký problém a třeba míříme k něčemu lepšímu,“ vysvětluje filozof.
V době, kdy se stále mluví o vysoké míře polarizace mezi lidmi, je tak relativně optimistický: „Zní to paradoxně od někoho, kdo se každodenně věnuje nenávistným projevům a je zanořený do tohohle obsahu. Ale zároveň vnímám, že lidé o tom čím dál víc ví. Hodně cestuji po českých školách a tam docela vnímám silný zájem o toto téma.“
Náhlé útoky
Projevy nenávisti přesto menšiny v Česku zažívají, od začátku ruské invaze na Ukrajinu mezi ně patří i váleční uprchlíci. Ti bývají cílem takzvaných hit and run útoků – náhlých, krátkých konfrontacích, po kterých pachatel zmizí.
Čtěte také
„Typickým příkladem může být, když dvě ukrajinské dívky jedou někde v metru a povídají si, nebo dva kluci jdou po ulici a drží se za ruce. Někdo k ním přiskočí, řekne jim něco hrozně nenávistného, ponižujícího – a zase zmizí,“ ukazuje filozof na názorné situaci.
Jak náhle se vše stane a fakt, že na konfrontaci oběť vůbec není připravená, je podle filozofa záměrnou součástí taktiky, která má vyvolat negativní zážitek.
„Ale je také důležité, že tyhle projevy mají určitý divadelní charakter. Nemají za adresáta jenom toho, na koho se útočí, ale také nějak ukazují lidem okolo, kteří zrovna třeba stojí opodál, že takhle s těmito lidmi máme mluvit,“ dodává.
Fear speech
Mnohem nenápadnější než veřejné a hlasité projevy nenávisti je další fenomén, o který se Koblížek ve své práci zajímá – fear speech neboli děsivá řeč. „Projevy, které se snaží prezentovat určitou skupinu lidí jako hrozbu pro zbytek společnosti,“ nabízí definici.
Čtěte také
Zatímco klasické projevy nenávisti používají pro své cíle urážlivé nebo ponižující výrazy, řeč vyvolávající strach adresáty varuje před tím, co může daná skupina způsobit. „Je to čím dál významnější téma, protože se ukazuje, že extremistické skupiny přechází od nenávistných projevů právě k děsivým projevům,“ říká filozof.
„Začaly si všímat, že velká část lidí nechce číst nenávistné projevy, nechce tomu věnovat pozornost. Navíc mechanismy na sociálních sítích tenhle typ projevů docela často zachycují,“ vysvětluje, co ke změně vedlo.
Upozorňuje také, že takové vyvolávání strachu na rozdíl od klasické hate speech není zahrnuto zákonem. A to přesto, že její potenciál pro vyvolání násilí je podobný.
„Třeba u útoků, které se odehrály v městě Christchurch na Novém Zélandu, kde zemřelo asi 50 lidí v jedné mešitě, nebo při útoku na pittsburghskou synagogu v roce 2018, kde zemřelo 10 nebo 11 lidí, tak útočníci měli dojem, že dělají něco dobrého, že na těchto místech se koncentrují lidé, kteří jsou nebezpeční pro zbytek společnosti,“ dodává Koblížek.
Je fear speech nový fenomén? A jak proti snaze vyvolat nenávist nebo strach co nejlépe bojovat? Poslechněte si Osobnost Plus s filozofem Tomášem Koblížkem, který se věnuje aplikované teorii jazyka. Moderuje Světlana Witowská.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
