Kateřina Perknerová: Konzistentnost názorů jako prezidentská kvalifikace

24. listopad 2022

Jeden z nejčastěji citovaných výroků Miloše Zemana zní, že jenom idiot nemění názory. Jím se zaštiťoval téměř každý politik, když potřeboval vysvětlit změnu svých postojů. Není ovšem obrat jako obrat. Sám dosluhující prezident jich v posledních měsících nabídl řadu.

Podcast

Čekání na prezidenta

Stává se z volby prezidenta čistě marketingový produkt? Debatují filozofka Matějčková, ústavní právník Kysela a komentátor Nováček.

Čekání na prezidenta díl 27
Přehrát

Zcela otočil v pohledu na Rusko a Vladimira Putina, jehož byl v minulosti až zaslepeným obhájcem.

Čtěte také

Po šesti letech zablokování Pražského hradu, na němž v důsledku trenýrkové aféry sám vehementně trval, nyní žádá jeho otevření. Dal milost manželskému páru, který při šamanských obřadech experimentoval s psychedelickým nápojem.

Jsou ovšem věci, v nichž nelavíruje ani Miloš Zeman. Například neochvějná podpora české armády, zahraničních misí a boje s terorismem. Nebo odmítání jakéhokoliv zpochybnění faktu, že vojenské potlačení pražského jara v roce 1968 bylo jednoznačnou zahraniční agresí. A také trvalé pěstování dobrých vztahů s Izraelem včetně snahy o přesun české ambasády do Jeruzaléma. Jde o jakési opěrné body Zemanovy politické výbavy.

Problémy s upřímností

Uchazeči o nejvyšší státní úřad teď musejí odpovídat na otázky, jak jsou na tom po této stránce oni sami. Senátor Pavel Fischer si zakládá na profesní i charakterové kontinuitě. Navazuje na prezidentství Václava Havla, s nímž několik let spolupracoval jako šéf politického odboru hradní kanceláře.

Čtěte také

V tomto směru je také nejlépe vybaveným kandidátem, neboť o tom, co tato funkce reálně obnáší, ví opravdu hodně. Daleko víc si ovšem cení svého názorového ukotvení. Jeho pohled na nebezpečí ze strany Ruska a Číny se mnoho let nezmění, před rozpínavostí obou režimů varoval už dávno. Liberálně naladěný elektorát se na druhou stranu může ptát, zda by po eventuálním vítězství jeho rezervovaný vztah ke komunitě LGBT nesklouznul k původnímu odmítání manželství pro všechny.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová zase bude muset odkrýt karty při vysvětlování plagiátorského skandálu na své bývalé mateřské fakultě. Bude důležité, jak popíše svoji roli při jejím odhalení a potrestání.

Nejvíc otazníků visí nad generálem Petrem Pavlem. Lidé se možná smíří s tím, že byl před listopadem členem komunistické strany a absolvoval kurz pro rozvědčíky s nejasným posláním. Eticky spornějším zádrhelem může být jeho vlastnoručně sepsaný životopis.

Čtěte také

Předložil ho v necelých 27 letech a v dokumentu, který zveřejnil server iDNES, se dočteme: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Pavel v něm odhaluje i své slabiny, například problémy s upřímností: „Domníval jsem se, že už jen samotná existence pravdy na mé straně mě opravňuje k tomu, abych na ní trval za každé situace.“

Kateřina Perknerová, redaktorka a komentátorka Deníku

Možná by se měl k této charakteristice své povahy vrátit. Na počátku kandidatury mohl otevřeně prohlásit, že díky své výchově v rodině vysokého vojenského činitele a vlastní ctižádostivosti se plně a bez výtek zapojil do budování socialistické společnosti i armády. Včetně funkce předsedy základní organizace KSČ a přípravy na boj s kapitalistickým nepřítelem všemi způsoby. A že byl na to hrdý. Po revoluci zjistil, že se osudově mýlil. Dalších třicet let svůj omyl napravuje. Bylo by jen na voličích, jaké části jeho života by uvěřili víc.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Spustit audio