Petr Janyška: Macron se marně snažil přemluvit Čínu, aby přinutila Putina k příměří
Macronova návštěva Číny byla už čtvrtou za dobu jeho prezidentování. Mluvil tam za Francii, která má jako jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a druhá evropská ekonomika stále velké slovo ve světové politice. Nepřímo tam ale mluvil i za EU, protože všechny problémy, které existují mezi Paříží a Pekingem, jsou problémy geopolitické povahy, které má s Čínou téměř celá Unie.
Konkrétně šlo jednak o ruskou válku proti Ukrajině a jednak o ekonomiku. Všeobecný názor francouzských médií byl, že přes veškerou pompéznost přijetí Macron v Číně ničeho nedosáhl a byl zdvořile, ale striktně odmítnut.
Tichá podpora Ruska
Nejdřív ohledně Ukrajiny: Emmanuel Macron žádal Si Ťin-pchinga, aby zatlačil na Putina ve věci příměří a mírových jednání. Čínský prezident mu řekl, že Čína zastává v konfliktu zdrženlivost a vojensky nikoho nepodporuje. A ohradil se tvrdě, že „odmítá nepodložená a diskriminující obvinění“ ohledně podpory Ruska.
Čtěte také
Přitom se ví, že Moskvě pomáhá nejrůznějším způsobem, včetně prodeje špičkových technologií zahrnujících i součástky do dronů. Rusko-ukrajinský konflikt je pro Čínu v globálním střetu s USA vítaným způsobem, jak k sobě přitáhnout a ekonomicky i politicky si podřídit Rusko.
V září Peking hostil Putina jako svého velkého přítele. A symbol nad slunce jasnější: čínský ministr zahraničí, který vítal Macrona na letišti, se právě vrátil z návštěvy Moskvy, kde jednal o „strategické koordinaci“ s Ruskem v kontextu války na Ukrajině. Čínský prezident tedy vůči Macronovi ohledně Ukrajiny neustoupil a nadále bude tiše podporovat Putina.
Ekonomika a export
Druhým velkým tématem, kde se Macron vrátil také s nepořízenou, byla ekonomika a kolosální převis čínského exportu do Francie a vůbec do Evropy. Ze strany EU dnes představuje 350 miliard dolarů. Tahle nevyrovnanost a zároveň likvidace místního průmyslu se už stává pro starý kontinent bezpečnostní hrozbou.
Čtěte také
EU je jedním z nejotevřenějších trhů světa a Čína, která se stala dílnou planety, toho bohatě využívá a díky své levné pracovní síle, dumpingovým cenám a státnímu protekcionismu ho zaplavila. Po zavedení Trumpových cel vůči Číně vrhl Peking svůj přebytek na evropské trhy, za jediný rok to byl nárůst vývozu o deset procent. A do Francie někde ještě víc, třeba u léků dokonce o 125 procent.
Čína zároveň používá svůj vývoz jako politickou zbraň, před několika lety třeba omezila vývoz vzácných zemin, potřebných do mnoha komponentů. Francie proto začala budovat svůj zpracovatelský závod, který bude funkční už příští rok.
Žádost o investice
Během své návštěvy žádal Macron prezidenta Si, aby Čína do Francie a do Evropy nejen vyvážela, ale taky tu víc investovala, a to do špičkových oblastí, jako je fotovoltaika, zpracování lithia, jaderná energetika, elektromobilita, větrná energie, robotika.
Aby vlastně udělala to, co Evropané před třiceti lety v opačném směru, a tím pomohli Číně k růstu. Macron zároveň pohrozil, že pokud takové investice nepřijdou, bude Evropa nucena v příštích měsících zavést na čínské zboží cla, podobně jako to udělal Donald Trump.
Takže výsledek Macronovy návštěvy byl: pokud neustoupíte, vytáhneme z rukávu cla. A žádný posun ohledně války na Ukrajině.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
