Jurij Levitan. Hlas Moskvy na rozhlasových vlnách
Jméno Jurije Levitana dnes něco říká snad už jen historikům. Ale pamětníci druhé světové války by hlas tohtoto muže poznali, i kdyby jeho tvář nikdy neviděli na fotografii. Levitan byl propagandistickým hlasem sovětského vítězství nad nacisty.
Ovšem nejen to. Od 30. let a ohlašoval ty nejvýznamnější události, které ve vrcholné Stalinově éře nastaly, a dokonce diktátorovu éru přežil, což se v takto exponované funkci nejeví jako úplně samozřejmé.
Čtěte také
Levitan ohlásil vpád nacistů do Sovětského svazu a o čtyři roky později vítězství nad nimi, Stalinovu smrt i let Jurije Gagarina do vesmíru.
Původně chtěl být hercem, ale když počátkem 30. let přijel do Moskvy, příliš se mu nedařilo se v této profesi uchytit. Disponoval ovšem burácivým nezaměnitelným hlasem, a tak se uplatnil v rozhlasovém vysílání.
Od podzimu 1941 se Levitan, stejně jako celá redakce moskevského rozhlasu, přesunul jako evakuovaná osoba na východ, protože bylo za každou cenu nutné zachovat rozhlasové vysílání a Moskva byla bezprostředně ohrožena nacistickými vojsky.
Hospodářské úspěchy a propaganda
Českoslovenští komunisté (jmenovitě Gottwald, Slánský, Kopecký nebo Bareš) se na moskevském vysílání v češtině pochopitelně podíleli. Do června 1941 ovšem poslech moskevského rozhlasu nebyl v protektorátu žádným velkým požitkem.
Vzhledem ke spojenecké smlouvě mezi Sovětským svazem a Německem Moskva vysílala do Evropy hlavně relace o svých hospodářských úspěších, propagandisticky vysvětlovala přednosti komunistického systému a svou mezinárodní politiku.
Válku Německa proti mnoha národům Evropy vysvětlovala v podstatě jako konflikt mezi imperialisty, se kterým nemají Sověti nic společného. O Juriji Levitanovi a moskevském válečném vysílání s historikem Prokopem Tomkem natáčela Milena Štráfeldová.
Související
-
Podkarpatskou Rus nabídl Beneš Stalinovi už v roce 1943. Jako odměnu za válečné úsilí Sovětů
Říjen 1944 byl pro bývalou nejvýchodnější část Československa osudovým obdobím. Podkarpatská Rus se poměrně rychle propadala do Stalinova panství.
-
Česká liga proti bolševismu měla vyvolat strach ze SSSR. Její vliv byl ale malý
Postupující Rudá armáda a podpis československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943 byly důvody, proč v Protektorátu Čechy a Morava zesílila protisovětská propaganda.
-
Zajatci od Sokolova v rozhlase: Zazněly i pravdivé informace, třeba o sovětských gulazích
V březnu roku 1943 proběhla na východní frontě u vesnice Sokolovo bitva, do které se zapojil i 1. československý samostatný prapor pod velením Ludvíka Svobody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka