Česká liga proti bolševismu měla vyvolat strach ze SSSR. Její vliv byl ale malý
Postupující Rudá armáda a podpis československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943 byly důvody, proč v posledních válečných letech v Protektorátu Čechy a Morava zesílila protisovětská propaganda.
Němci a čeští kolaboranti si od ní slibovali, že v občanech protektorátu vyvolají větší strach ze Sovětského svazu než ze třetí říše. Takto vystrašení Češi by pak v rozhodujících chvílích mohli pomáhat nacistům na úkor bolševiků.
Čtěte také
Za tímto propagandistickým účelem byla v lednu 1944 dokonce založena speciální organizace Česká liga proti bolševismu. Přípravný výbor ligy se sešel už v prosinci, několik dní po podpisu československo-sovětské smlouvy.
Mezi jejími členy byli jak skuteční kolaboranti, jako například aktivistický novinář Vladimír Krychtálek nebo generální referent Kuratoria František Teuner, tak i lidé, kteří nacismu nefandili a členy se stali z donucení, nebo z prospěchu. Takovým příkladem byl její předseda Josef Drachovský, později zatčený za zapojení do odboje, nebo historik Josef Šusta, literární vědec Miloslav Hýsek a další.
Fakticky pravdivé informace
Činnost ligy spočívala především v organizování přednášek, výstav a částečně i vydávání knih. Všechny tyto aktivity měly ukázat nesvobodný a nuzný život v Sovětské svazu pod vedením bolševiků. K tomu sloužili především lidé, kteří měli se Sovětským svazem autentickou zkušenost.
Čtěte také
Asi nejznámějším takovým příkladem je publicista Josef Klička, autor knih s výmluvnými názvy Žil jsem v SSSR nebo Neznámé Sověty. On a jemu podobní o krušném životě ve Stalinově říši informovali v podstatě pravdivě. Ovšem je třeba si uvědomit, že nešlo o soucit s oběťmi komunismu, ale o propagandistické působení na obyvatele protektorátu.
Podobně jako byli někteří lidé nuceni ke členství v České lize proti bolševismu, bývaly vynucené i návštěvy jejích akcí. Na výstavy a přednášky přicházely organizované skupiny školní mládeže nebo zaměstnanců závodů, kterým byla účast přikázána.
Přesto, nebo snad právě proto byl fakticky vliv ligy na smýšlení obyvatel protektorátu nevalný. Tvrdí to historik Libor Svoboda, host příběhu z protektorátu věnovaného právě České lize proti bolševismu. Připravila Veronika Kindlová.
Související
-
Záchrana Evropy před bolševismem? Po porážce u Stalingradu v Lucerně řečnil Moravec i Frank
Čeští zemědělci a dělníci, úředníci, kulturní pracovníci, řemeslníci a živnostníci se 26. února 1943 sešli v pražské Lucerně. Proč?
-
„Strávili jsme nádherný den na Krymu.“ Fenomén propagandistických cest organizovaných nacisty
V roce 1942 pokračovaly v nacistické režii propagandistické cesty vybraných z protektorátu na okupovaná východní území. Účel byl jasný: přivézt si domů patřičné dojmy.
-
Pracovní tábory v župě Sudety. Smrt tu našli váleční zajatci i totálně nasazení
Průmyslové severozápadní pohraničí, které se po mnichovské dohodě stalo součástí župy Sudety, bylo v období války místem, kam přicházeli lidé ze všech okupovaných zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
