Poslední šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Modernizoval Írán, ale lidi popudil bezhlavým utrácením
Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice.
Je to zvláštní osud. Šáh „seděl“ na neskutečných zásobách ropy a zemního plynu – přesto z prodeje těchto surovin jeho země příliš netěžila. Ekonomická situace obyvatel se dlouhodobě nelepšila a skončilo to revolucí, která panovníka smetla.
Šťastný život to nejspíš nebyl. Muhammad Rezá se narodil 26. října 1919 do rodiny tehdy ještě kozáckého důstojníka Rézy Chána, který se v roce 1921 dostal k moci státním převratem. Muhammad Rezá pocházel z dvojčat a jeho otec, podle všeho autokrat s despotickými sklony, měl prý daleko raději jeho sestru.
Oblíbený panovník
Zatímco Réza Chán realizoval v Íránu vlastní modernizační program, syna poslal na studia do Švýcarska (1931–1936). Odborníci soudí, že už tato skutečnost způsobila u Muhammada Rezy jistý odstup od Íránců a určitou vstřícnost k evropskému životnímu stylu. Do Íránu se vrátil bez ukončeného vzdělání a začalo se s jeho přípravou na pozdější převzetí moci po otci.
Čtěte také
Došlo k němu nečekaně brzy: v září 1941 byl Réza Chán donucen spojenci (Velkou Británií a Sovětským svazem) opustit trůn i Írán; důvodem byla jeho náklonnost k nacistickému Německu. Spojenci pak na trůn dosadili dvaadvacetiletého Muhammada Rezu.
Mladý panovník si rychle získal oblibu většiny Íránců a do začátku 50. let se mu podařilo vyrovnat se i se všemi potenciálními odpůrci. Soustředil a konsolidoval moc a očekávalo se, že přikročí k další modernizaci země, která v té době ještě stále v mnoha případech žila téměř středověkým způsobem.
Odstranění „hrdiny“
Zlomem v životě Muhammada Rezy byly ale dvě události na počátku 50. let: jednak vyhrocený konflikt s (mezi lidmi velmi populárním) premiérem Muhammadem Mosaddekem, který velkoryse znárodňoval íránský ropný průmysl proti vůli Velké Británie a USA, jednak nezdařený pokus o atentát, jehož inspiraci bylo možné vzdáleně spojovat s íránskými komunisty.
Čtěte také
Muhammad Reza se nakrátko ocitl dokonce v exilu – aby po návratu odstranil Mosaddeka, výrazně omezil politické svobody a začal vládnout s pomocí tajné policie Savak. Nicméně v očích prostého lidu to měl už „spočítané“: zůstalo stigma, že šáh odstranil „hrdinu“ Mosaddeka, postavil se proti národu a utekl zbaběle ze země.
Odpovědí šáha byl ambiciózní modernizační program z roku 1963, nazvaný Bílá revoluce. Jeho součástí měla být i rozsáhlá pozemková reforma, která nakonec místo příznivců nadělala Muhammadu Rezovi další nepřátele – ve svém důsledku totiž popudila velké pozemkové vlastníky z řad radikálního duchovenstva.
Nesmyslné utrácení
Další nepřátele šáhovi zjednaly megalomanské oslavy nesmyslného výročí dvou a půl tisíce let „trvání perské říše“ v Persepoli v roce 1971. Hosté popíjeli šampaňské a konzumovali vybrané importované lahůdky servírované pařížským Maximem ve třech obrovských a v 59 menších klimatizovaných stanech. Na slavnost bylo dovezeno 25 tisíc lahví vína, celkové náklady se prý pohybovaly až kolem 200 miliónů dolarů…
Přidáme-li k bezhlavému utrácení (šáhovou „srdeční“ záležitostí byla auta) ještě velmi problematickou modernizace země, neřešené ekonomické problémy a ignorování tradičních společenských struktur v Iránu, nepřekvapí, že nejpozději v polovině 70. let byl Muhammad Rezá Pahlaví pramálo populární osobou.
Smetla ho skutečná vlna lidového odporu, na které se pár dní po šáhově odletu ze země (16. ledna 1979) vydařeně „vyvezl“ na špici jeho (z exilu se navrátivší) kritik ajatolláh Rúholláh Chomejní. Štván po celém světě, umírá Muhammad Rezá Pahlaví na leukémii 27. července 1980 v egyptské Káhiře.
Složitý životní příběh Muhammada Rezy Pahlavího s mnoha podrobnostmi přibližuje historička Zuzana Kříhová a redaktor David Hertl. Poslechněte si celý pořad, vysíláme ho v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

