Jan Fingerland: Hamás vyhrál válku a teď možná i příměří

Takové riziko nepochybně existuje, ale ve skutečnosti jde vlastně o něco jiného. Zatímco média spekulovala, kdo příměří porušil, a jestli usmrcení dvou izraelských vojáků způsobil Hamás, nebo zda má Izrael reagovat, Hamás už pracuje na své vlastní cestě k přežití své údajné prohry.

Zaprvé, vedení Hamásu skoro nepochybně těmito akcemi, které je tak snadné popřít, testuje, co se stane, když udělá to nebo ono. Například pošle své lidi k provizorní „žluté“ hranici, odpálí raketu na izraelské pozice, případně zkusí zdržet předání mrtvých těl Izraelcům.

Čtěte také

Jan Fingerland: Konflikt v Gaze (ne)končí

Hamás teď sleduje, co udělají Izraelci, co Arabové a co světový tisk. Izraelci mají svou zkušenost a chápou, že teď už se nastavují pravidla a hranice možného nadlouho dopředu.

Za druhé, Hamás je poničen, ale ne zničen. V těchto dnech patroluje v ulicích Gazy, stará se prý o veřejný pořádek,a zabíjí ty Gazany, které označil za „kolaboranty“ – což po něm to bezstarostně zopakovala i řada zahraničních novinářů, aniž by znali identitu nebo osobní historii zastřelených nebo ubitých.

V každém případě veřejnými popravami vysílá signál všem Gazanům, že zůstává u moci. A dává vědět jakýmkoli zahraničním mírovým jednotkám, že pro ně bude velmi nebezpečno, pokud vůbec někdy nějaké do Gazy dorazí. Představa, že takové oddíly budou dělat v Gaze razie a zabavovat arzenál, se už nyní zdá iluzorní.  

Za třetí, Hamás všem dává najevo, že politickou i hospodářskou budoucnost Gazy bude muset každý dojednat s ním. Že zahraniční pomoc se bude rozdělovat s jeho souhlasem, že obnova Gazy, včetně toků peněz – a cementu – bude opět pod jeho režií.

Čtěte také

Jan Fingerland: Tak přece jen mír v Gaze?

Není síla, která by mu v tom zabránila, a z hlediska samotného Hamásu by ani nemělo logiku, aby dobrovolně odcházel. Z minulosti i výroků vedení Hamásu je zřejmé, že ohledy na zájmy ostatních Gazanů ho brzdit nebudou.

Podle nepotvrzených zpráv z Gazy se vedení tamního Hamásu ujal Taufík Abú Naím, který kdysi seděl v izraelském vězení spolu s Jahjou Sinvárem, a údajně se nějak podílí na kampani zmíněných poprav odpůrců Hamásu.

V Izraeli zas spekulují o tom, že za agilním postojem Hamásu, včetně útoků na izraelské pozice, stojí Íránci, kteří nadále hodlají hrát kartou Gazy a Hamásu ve svůj prospěch.

Chronická fáze

Hamás pravděpodobně očekává, že se mu podaří zastavit mírový plán Donalda Trumpa hned po první fázi, tedy že nebude možné ho odzbrojit a do Gazy vyslat jakékoli mezinárodní síly. Gaza by nadále byla pod vládou Hamásu a válka mezi Hamásem a Izraelem by nadále doutnala.

To teoreticky nemusí vadit ani izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který navíc sám nemá žádný plán, jak postupovat dále.

Čtěte také

Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Velká část boje o budoucnost Gazy se bude odehrávat mimo samotnou Gazu. Donald Trump poslal do oblasti své spolupracovníky, kteří mají dohlédnout na to, aby se věci posouvali kupředu.

Některé arabské země, zejména Emiráty a Saúdská Arábie, odpůrci Hamásu, údajně stále silněji dávají Trumpovi najevo, že Katar a možná i Turecko, patroni Hamásu, už ve skutečnosti pracují na tom, aby Hamás v Gaze nějak zůstal a stal se součástí dalšího uspořádání.

To by předpokládalo, že by se Hamás vzdal své ideologie i svých cílů boje s Izraelem až do úplného vítězství. Nic takového ale zatím Hamás nesignalizuje. Pokud poválečný Hamás zůstane předválečným Hamásem a současně bude stát v čele Gazy, bude to konec mírového plánu, zejména jeho dalších předpokladů.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Tedy že Gaza bude nejen demilitarizovaná, ale především deradikalizovaná pomocí zahraničních investic, prostřednictvím rychlé fyzické obnovy a také tím, že tamní obyvatelé budou mít před sebou jinou perspektivu než válku.

Pokud se to nestane, nebylo poslední příměří krokem k míru, ale přestávkou v chronickém konfliktu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu