EU a Izrael? Hladík: Veřejné výzvy nemusí vést k výsledku. Petříček: Málo využíváme ekonomický tlak
Přes sto bývalých francouzských a britských diplomatů vyzývá své vlády k tvrdšímu postupu vůči Izraeli kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy a na Západním břehu. „Podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku,“ namítá v Pro a proti ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izrael,“ doplňuje poradce prezidenta a exministr zahraničí Tomáš Petříček.
Měla by Evropa vyslechnout výzvu bývalých britských a francouzských diplomatů a přitvrdit vůči Izraeli?
Petr Hladík: Víte, ta debata o situaci nejenom v Pásmu Gazy, nejenom pokud jde o Izrael, ale co se týká celého Blízkého východu, protože Izrael čelí hrozbám a výzvám z více stran, probíhá v podstatě kontinuálně.
Čtěte také
Není to tak, že by Evropa nevnímala, řekněme, ta problematická místa, i pokud jde o náš vztah k Izraeli. Ale jde spíš o to, že podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku.
Vy jste správně označil ty diplomaty za bývalé, to znamená, že to nevyjadřuje postoj britské a francouzské vlády, a takto k tomu přistupuje i česká diplomacie.
Je to výzva vysloužilých diplomatů, často s velkými zkušenostmi právě z regionu Blízkého východu. Pane Petříčku, váš pohled na výzvu stovky bývalých britských a francouzských diplomatů, která by podle nich měla směřovat k určitému přitvrzení postoje vůči Izraeli?
Tomáš Petříček: Nemyslím si, že Evropská unie nebo Evropa by měla radikálním způsobem přehodnocovat svou politiku.
Ale o co tady jde a o čem je ta debata, je, jestli Evropa chce mít vliv na dění na Blízkém východě, jestli chce mít vliv na to, co Izrael dělá. Anebo také jestli chce mít kredibilitu, důvěryhodnost v celém regionu Blízkého východu a nakonec i ve vztazích vůči třeba státům třetího světa.
Čtěte také
Skutečnost je, že kroky, které dnes Evropa dělá, nepřispívají například k naplnění příměří z října loňského roku. Stále jsme se neposunuli k jeho implementaci.
Pokračuje řada kroků izraelské vlády – a tady bych rád rozlišoval, nemíchejme podporu Izraele a to, jak se stavíme ke konkrétním krokům současné izraelské vlády – například rozšiřování osad na Západním břehu, de facto kolonizace Západního břehu a další násilí osadníků.
To je něco, proti čemu by se Evropská unie měla jasně vymezit a použít své nástroje. A tady myslím, že se jedná o to, jestli chceme mít vliv, nebo ne.
Role Evropy
Buďme konkrétní. Když se pan Petříček zmínil o loňském příměří v Pásmu Gazy a o tom, že zatím není úplně naplňováno, tak i toho se bývalí diplomaté ve svém dopise dotýkají. Upozorňují, že na 30 procentech Pásma Gazy se tísní asi 2 miliony Palestinců a že stovky Palestinců byly zabity od loňského října, kdy příměří vešlo v platnost. Jak se k tomu staví česká diplomacie a jak by se k tomu měla stavit ta evropská, pane Hladíku?
Hladík: Víte, to je právě to, o čem mluvil Tomáš Petříček, že Evropa, aby si zachovala svou roli, tak musí mít možnost vůbec tuto roli hrát.
Čtěte také
Viděli jsme to na příkladu norských diplomatů a nedávno holandských diplomatů, kdy Izrael reagoval na určité veřejné kroky, ať už norské anebo holandské vlády, tím, že jejich diplomatům zabránil v činnosti.
Byly to kroky kritické právě vůči působení Izraele jak v Pásmu Gazy, tak na okupovaném Západním břehu.
Hladík: Přesně tak, bylo to veřejné. Dám praktický příklad. Když jsme byli v červenci letošního roku v Izraeli, tak kromě toho, že hlavním důvodem naší návštěvy byly bilaterální vztahy a jela tam velká podnikatelská delegace, tak náš ministr při, řekněme, důvěrných rozhovorech na čtyři oči s izraelským ministrem, vyslovil téma evropského působení v Pásmu Gazy. Dvě mise, EUBAM Rafah, což je mise na ochranu hranic, a potom EUPOL COPPS, což je mise, která má trénovat palestinské policisty.
Čtěte také
Tam byl problém, že Izrael umožnil prodloužení mandátu jenom o tři měsíce. Ale když sháníte lidi do misí, tak jim nemůžete dát perspektivu tří měsíců. Náš ministr plédoval za to, aby to prodloužení bylo standardní.
Je to tedy jeho zásluha, že se to podařilo prodloužit?
Hladík: Ano, dnes už to mohu říct. Není to jenom moje fikce, ale izraelský ministr následně napsal dopis, kde oznamoval prodloužení mandátu obou misí, a řekl, že to udělal právě na základě rozhovoru s naším ministrem, samozřejmě i s ministrem německým a italským.
Zákulisní diplomacie
Nechme zareagovat pana Petříčka, bývalého ministra zahraničních věcí. Uznal byste po tomto příkladu, že možná ta zákulisní diplomacie platí na Izrael daleko víc než veřejná kritika?
Petříček: Samozřejmě zákulisní diplomacie funguje, to asi nikdo nekritizuje. O čem se tady dnes bavíme, je, jak je politika Evropské unie konzistentní a jestli využívá veškeré své nástroje.
Čtěte také
Není to o tom tady veřejně a deklarativně kritizovat Izrael. Myslím, že bychom se měli vyvarovat čistě jenom deklaratorní diplomacie.
Čili znění té výzvy, kterou jsem připomínal, nesdílíte?
Petříček: Tak to jsou bývalí diplomaté. Ale jde o to se také podívat na některé další věci, které dnes třeba brání implementaci mírové dohody, které zároveň třeba nedávají dlouhodobější výhled na řešení konfliktů mezi Izraelem a Palestinci.
A bavíme se nejenom o tom, co se děje v Gaze, ale co se děje také na Západním břehu. Tam myslím, že Evropská unie nevyužívá témata anebo své možnosti.
Co konkrétně jinak by podle vás Evropa měla dělat, co se týče situace v Pásmu Gazy?
Petříček: Kromě vámi zmiňované výzvy bývalých diplomatů je tady ještě výzva bývalých diplomatů Evropské unie, která odkazuje i na to, že Evropská unie dělala přezkum asociační dohody s Izraelem a sama konstatuje, že není naplňován článek 2, což je článek, který říká, obě strany se zavazují k respektu k lidským právům.
Čtěte také
Nicméně nenastalo následně vůbec nic. Vysoká představitelka Kaja Kallasová přiznává, že Evropská unie shledala, že Izrael nenaplňuje své závazky z článku 2 této dohody. Dohoda je stále platná. Ani není na stole návrh, jak by třeba případně chtěla Evropská unie vůči Izraeli v tomto postupovat.
A neříkám, že máme tuto dohodu vypovědět. Není to o tom teď deklarovat, že budeme sankcionovat Izrael. Ale bavme se o tom, jestli třeba některé aspekty dohody nemůžou být na chvilku pozastaveny.
Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izraele, více než třetina vývozu Izraele směřuje do Evropské unie. Naše ekonomická moc tady je a nejsme schopni ji přetavit ve vliv na to, co se na Blízkém východě děje.
Je účinnější veřejná kritika a ekonomický tlak, nebo zákulisní diplomacie? A jaké nástroje má Evropa k dispozici, pokud chce jednání Izraele skutečně ovlivnit? Poslechněte si celou diskusi v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
