Íránci sázejí na to, že Trump před volbami ustoupí, míní politolog a varuje před íránskou odvetou
V noci na úterý Spojené státy spustily operaci Ekonomický vyvrhel a uvalily historicky zatím nejtvrdší sankce na Írán. A především rozšířily hrozbu sekundárních sankcí na obchodní partnery Íránu. Zda tento tvrdý nátlak donutí Teherán k ústupkům, však zůstává nejisté. „Prezident Donald Trump má před volbami a Íránci sázejí na to, že dříve ustoupí on než jejich režim,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politolog Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
Záležet nyní bude na dvou věcech, soudí Bureš: „Zaprvé jak budou v praxi vynucovány sekundární sankce vůči zbývajícím obchodním partnerům Íránu. Hovoří se zejména o Číně, která je největším odběratelem íránské ropy. O tom zatím nevíme nic.“
Čtěte také
Zadruhé bude záležet na tom, jak zareaguje samotný íránský režim. „Zatím tomu příliš mnoho nenasvědčuje, byť v rámci íránského vedení existují spory o tom, jak dále postupovat,“ míní vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha.
Podle něj íránské vedení může celou věc chápat i jako přiznání amerického selhání: „Selhaly totiž jak předchozí vojenské snahy USA, tak i červnové snahy v rámci memoranda, o kterých by mnozí řekli, že si chtěly íránský režim koupit a nabídnout mu zmírnění sankcí i opětovné zapojení do globálního obchodu.“
Čtěte také
A upozorňuje: „Navíc prezident Trump má před volbami a Íránci sázejí na to, že dříve ustoupí on než jejich režim.“
Hrozbu íránské odvety – na souši, na moři, ve vzduchu i v kyberprostoru – označuje Bureš za reálnou. „To je reálná hrozba, byť uvnitř Íránu probíhá boj o moc a různé frakce se staví odlišně k tomu, jak v konfliktu se Spojenými státy pokračovat. Neměli bychom zapomínat ani na Izrael, který má své vlastní zájmy a ty nemusí být totožné s těmi americkými,“ pokračuje.
Meze americké síly
Samotný Hormuzský průliv označuje Bureš za uzavřený. „Pro Írán je to velmi silná vyjednávací karta, které se nebude chtít vzdát lehce a zadarmo. Navíc je zde kalkul, že se ve Spojených státech blíží kongresové a senátní volby. Pro amerického prezidenta je pokračování stávajícího stavu více nepříjemné než jakákoliv ekonomická bolest, která může kvůli sankcím na Írán dopadnout,“ míní.
Čtěte také
Washington se navíc nezvládne angažovat ve více konfliktech najednou, připomíná Bureš:
„To byla koneckonců americká doktrína před nedávnou změnou bezpečnostní strategie Trumpovy administrativy. Ta v podstatě řekla, že se budeme soustředit pouze na západní polokouli. Podle této nové doktríny se ostatní části světa musí primárně postarat samy o sebe, a pokud bude nějaká jiná priorita, měl by to být Indo-Pacifik.“
V praxi to ale může vypadat jinak, uznává politolog. „Spojené státy v současné době přesouvají svou údernou skupinu – letadlovou loď a doprovodná plavidla – z Pacifiku, aby vystřídaly dlouho sloužící jadernou letadlovou loď, která byla poblíž Hormuzského průlivu. Tím pádem ale Pacifik a Indočína zůstanou, alespoň co se týče námořní kapacity, dočasně bez americké vojenské přítomnosti,“ dodává.
Americké kapacity, stejně jako pozornost Donalda Trumpa, nejsou nevyčerpatelné. „Podíváme-li se na to, kolik raket Patriot a kolik útočných střel Tomahawk bylo vystříleno v Hormuzském průlivu, a jak dlouho bude trvat, než se americké zásoby dostanou na úroveň, kde by je plánovači chtěli mít, je situace vážná,“ hodnotí politolog a doplňuje:
Čtěte také
„Druhá věc je, jak propojeně státy jako Čína nebo Severní Korea vnímají stávající uspořádání světa. Sledují, jakým způsobem Spojené státy jsou – respektive nejsou – schopny reagovat všude po světě. To je něco, co tito aktéři vnímají a co jim vyhovuje.“
Bureš připomíná, že Trumpova administrativa tyto limity přiznává ve svých nejnovějších strategických dokumentech.
„Tvrdí, že se budeme soustředit na americký kontinent, od jihu až po Severní Ameriku včetně Kanady. A zbytek světa se musí postarat sám o sebe. ‚V lepším případě vám přijdeme na pomoc logisticky nebo zpravodajskými informacemi. Ale vy – což zaznívá velmi silně zejména vůči Evropě – se o své konflikty budete muset více starat sami‘,“ uzavírá politolog.
Povedou americké sankce ke globální izolaci Teheránu, nebo naopak posílí anti-západní osu Rusko-Čína-Írán-Severní Korea? A odkrývá konflikt na Blízkém východě limity americké vojenské moci? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
