Izraelská vláda obnovuje osady na Západním břehu, aby nevznikl palestinský stát, popisuje analytička
I přes rostoucí mezinárodní protesty obnovuje Izrael další osady na Západním břehu Jordánu. Jejich znovu otevření je přitom v rozporu s mezinárodním právem. „Cílem izraelské vlády je udělat všechno pro to, aby palestinský stát nemohl vzniknout. A jeden ze zásadních kroků k tomu je zvyšování počtu izraelských osadníků na Západním břehu,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy v Praze Irena Kalhousová.
BBC připomíná, že osady, které Izrael nyní obnovuje, jsou i podle izraelského práva nelegální. Přesto k jejich obnovování dochází za finanční podpory státu. Lze tam vidět jasnou spojitost s blížícími se říjnovými parlamentními volbami v Izraeli?
Nejen to, je tam jasné i spojení se současnou ideologií izraelské vlády, která je jasně proosadnická. Ve vládě jsou politici a politické strany, kteří od začátku mandátu naprosto otevřeně mluví o tom, že nechtějí vznik palestinského státu a že jejich cílem je udělat všechno pro to, aby ten stát nemohl vzniknout.
Čtěte také
A jeden ze zásadních kroků k tomu je zvyšování počtu izraelských osadníků na Západním břehu a především umísťování nových osad dál od těch, které už existují.
To nyní vidíme. Obnovení osad v severní části Západního břehu je poměrně velký problém, protože tato část byla víceméně bez osadníků a do určité míry klidnější než oblasti, kde osady zasahují hluboko do Západního břehu.
Jak silnou podporu má obnovování osad na Západním břehu mezi izraelskou veřejností?
Velká část Izraelců je spíše apatická. Otázka Západního břehu je vůbec nezajímá, nejezdí tam, nikoho tam neznají a je jim to de facto jedno. Ale neuvědomují si, že politická kultura a styl, který politické strany uplatňují na Západním břehu, to znamená obrovské násilí a bezvládí, už se pomalinku rozšiřuje i do Izraele. A že ti politici, kteří udělali kariéru na Západním břehu, se potom dostávají do celostátní politiky.
Takže zajímat by je to mělo. Většina Izraelců je stále v zásadě proti výstavbě nových osad, ale současně si většina Izraelců nepřeje vznik palestinského státu. A to číslo výrazně posílilo po 7. říjnu, od kdy Izraelci nechtějí mít Palestince blízko svých hranic.
Negativní vliv do izraelské společnosti
Do jaké míry konání izraelské vlády povzbuzuje krajně pravicové izraelské politiky k dalším činům konaným na vlastní pěst? Narážím na poslance Cvi Sukkota, který v úterý společně s lidmi ze svého doprovodu poničil pomník v palestinské vesnici na Západním břehu Jordánu.
Určitě to podporuje v tom, že extremističtí osadníci, kteří za sebou mají izraelské politiky, vidí, že se izraelským osadníkům, kteří spáchají násilí proti Palestincům anebo vandalismus, jako jsme viděli v úterý, nic nestane. Naopak jim velmi často poskytuje ochranu samotná izraelská armáda. Pochopitelně pak násilí eskaluje.
Čtěte také
Navíc mezi svými voliči získávají podporu. V tuto chvíli je to opravdu vládní politika, jakkoliv občas slyšíme určité odsouzení, když to překročí nějakou mez. Ale ta byla už tak výrazně posunutá oproti tomu, čeho jsme byli svědky před dvěma nebo čtyřmi lety, že bude pro budoucí vládu velmi těžké vrátit zákon práva na Západní břeh a znovu donutit agresivní židovské osadníky, kterých je obrovské množství, aby respektovali zákon.
Nyní obnovované osady jsou jen malou částí rozsáhlého plánu, který zahrnuje přes 100 dalších. Pokud by volby v Izraeli vyhrála současná opozice, nakolik je pravděpodobné, že budování dalších osad zastaví?
Budoucí vláda, pokud to bude bez Benjamina Netanjahua a bez radikálních politických stran, se bude muset zaměřit primárně na obnovu izraelské demokracie. Součástí toho bude muset být také adresování násilí na Západním břehu ze strany židovských osadníků.
Čtěte také
Neříkám, že se budoucí vláda vrhne do diplomatických jednání s Palestinci o vzniku státu, tam Izrael v tuto chvíli zdaleka není. Vláda se bude snažit dát izraelské armádě a především izraelské policii, která se výrazně proměnila pod Itamarem Ben Gvirem, v tuto chvíli asi nejradikálnějším politikem, instrukce, aby začala konat.
Bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot třeba podporoval potrestání vojáků, kteří se provinili vůči Palestincům násilím, protože si uvědomoval to nebezpečí, které je obrovské. Nejde jenom o reputační riziko, ale o negativní vliv dovnitř izraelské společnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

