Jan Fingerland: Konflikt v Gaze (ne)končí
Americký plán na ukončení války v Gaze je v pohybu. V pondělí ráno se na svobodu dostali všichni izraelští rukojmí, Izraelci začali stahovat své jednotky na nové pozice, obyvatelé města Gaza se vracejí domů, a do oblasti přijel Donald Trump, díky kterému se tyto věci odehrály. Nálada v Izraeli byla mimořádně slavnostní, hlavním tématem byl návrat rukojmí a jejich shledání s rodinami.
Izraelská společnost byla od hromadného únosu svých členů v jakési křeči, a ta teď pomíjí. Držení rukojmí bylo navíc jedním z hlavních bojových i propagandistických nástrojů Hamásu, bez nich by válka probíhala jinak, a možná by byla mnohem kratší.
Čtěte také
Nyní se Hamás tohoto esa ve svých rukou vzdal. Je možné, že byl pod příliš velkým tlakem svých donorů a patronů, zejména Kataru, který tento ústupek vyměnil s Donaldem Trumpem za něco pro samotný Katar důležitějšího, jako je americký slib vojenské ochrany Kataru. Je také možné, že vůdcové Hamásu pochopili, že držení rukojmích už plně vytěžili.
V samotném Izraeli vedlo propuštění dvacítky živých rukojmí k paradoxnímu posílení pozic Benjamina Netanjahua, i když on sám byl částečným spoluviníkem 7. října, a ani jejich nynější osvobození není přímým výsledkem jeho činnosti.
Hamás se snaží
Hnutí Hamás v Gaze tím, že přistoupilo na americký plán, také vstoupilo do nové fáze svého působení. Může se teoreticky vydávat za vítěze, Izraelci odejdou z Gazy, zanechali dobývání hlavního města, a vojenské síly Hamásu nebyly zcela zničeny.
Čtěte také
Mimo pozornost médií zůstal vývoj posledních týdnů, kdy Hamás vyzýval obyvatele města Gaza, aby navzdory izraelským varováním před útokem zůstali na místě, vlastně jako živé štíty, zatímco ozbrojenci Hamásu dostali pokyn, aby se nenápadně z města stáhli na jih a uchovali se pro příští boje. Ty nastávají právě teď.
Do světa zamířily záběry, na kterých příslušníci Hamásu týrají nebo zabíjejí ty, které považují za kolaboranty, nebo prostě jen své odpůrce. Nyní je patrné, proč se tolik Gazanů zdráhalo projevovat svůj nesouhlas s Hamásem.
Toto hnutí velmi pravděpodobně nehodlá složit zbraně, jak ho k tomu zavazuje americká dohoda, a ví, že bude velmi těžké jej násilně odzbrojit.
Čtěte také
Proti Hamásu se před dvaceti lety neubránily tisíce ozbrojených členů konkurenčního Fatáhu a není pravděpodobné, že jakékoli mezinárodní jednotky budou kvůli odzbrojení Hamásu riskovat život. Hamás má navíc nadále určitou podporu mezi Gazany, a ještě větší na Západním břehu.
To vše klade otázku, jak bude vypadat činnost mezinárodní správy v Gaze, která by se měla starat o pořádek, distribuci pomoci a především obnovu oblasti, což by mělo také přispět k deradikalizaci Gazy.
Hamás dává najevo, že se rozhodně nehodlá své moci vzdát, a že se nevzdal ani ideologie, která ospravedlňovala uvržení celé Gazy do války a ztráty na straně vlastního civilního obyvatelstva považovala za součást své strategie.
Čtěte také
Obvyklá fráze posledních dvou let, podle které musí ihned skončit válka, a že Hamás v budoucnosti Gazy nesmí mít místo, neodpovídala na otázku, jak toho dosáhnout.
Trump sklízí vavříny
Podle optimističtějších tvrzení je Hamás na kolenou a jen se snaží prezentovat jako stále ještě mocná síla, která bude vládnout Gaze. Pro část pozorovatelů bude nadále obtížné přijmout jako fakt, že co se týče snahy zničit Hamás v Gaze, Izrael i mnozí Gazané měli naprosto stejný zájem – porážku tohoto hnutí. V nejhorším možném případě Gazu čeká občanská válka, protože některé ozbrojené klany se nebudou chtít Hamásu podrobit.
Do oblasti zamířil Donald Trump sklízet vavříny i dál ovlivňovat dění. Nejdříve do Izraele, kde se zúčastnil příjezdu rukojmí – jejich rodiny otevřeně mluví o tom, že jde o jeho zásluhu. Poté má Trump na programu jednání v Egyptě, kterému bude předsedat společně s prezidentem Sísím.
Na místě bude dvacítka zemí, které se hlásí k mírovému plánu, včetně států, které nemají diplomatické vztahy s Izraelem, jako je Katar nebo Pákistán. Podle nepotvrzených údajů měli být na Trumpovo přání pozváni i Íránci, kteří ovšem nedorazí.
Donald Trump sní o velkém regionálním míru, na jehož počátku je jeho dvacetibodová dohoda týkající se Gazy. První fáze příměří nastala, rukojmí byli propuštěni. Vše ostatní je krajně nejisté.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
