Hitler jako geniální válečný stratég? Ani náhodou, píše britský generál
Intuitivní rozhodování, charisma, odhodlání a prozíravost v některých oblastech. Ale také zahlcení detaily, odmítání rad zkušených generálů, ideologické zaslepení a katastrofální strategická rozhodnutí. Takový byl Adolf Hitler coby vojevůdce. Jeho strategická válečná rozhodnutí hodnotí v publikaci z roku 2004 britský generál a publicista John Strawson.
Byl Adolf Hitler největším strategickým géniem všech dob, jak tvrdila nacistická propaganda, nebo byl ve vojenských záležitostech jen vynalézavým amatérem? A mohl by německý generální štáb bez Hitlerova neustálého vyměšování a jeho katastrofálních důsledků válku vyhrát?
Od nedůvěry ke sblížení
John Strawson se pokouší odpovědět na tyto i další otázky a ukázat, jak se Hitlerovo nenasytné zaujetí válkou a dobýváním proměňovalo ve skutečnost. Nabízí netradiční pohled na jeho osobnost a působení za druhé světové války.
Soustředí se především na roli, kterou sehrál při vojenských operacích německých vojsk. Kniha sleduje proměny Hitlerova vztahu s německými armádními představiteli od počáteční nedůvěry přes postupné sbližování zapříčiněné společnými zájmy: znovuvyzbrojením Německa a zrušením pokořujících podmínek Versailleské smlouvy, až po okamžik, kdy se Hitler stal vrchním velitelem německé armády.
Přibližuje nám Hitlerovy detailně propracované direktivy, které s udivující konkrétností vytyčovaly cíle jednotlivých vojenských operací, jeho odhodlání znovu oživit německou armádu a vrátit vlasti její bývalou slávu, i vůdcův excentrický zájem o nejimpozantnější válečnou mašinérii, jakou kdy svět viděl.
Vítězství i nezdary
„Rommel jednou prohlásil, že pokud se chystáte vést válku na celém světě, musíte uvažovat v rámci kontinentů. Z Hitlerových direktiv je zřejmé, že přesně to dělal,“ popisuje ve své knize Strawson a pokračuje:
„Podle Alberta Speera, Hitlerova překvapivě úspěšného ministra pro zbrojení a válečnou výrobu, považoval jeho vůdce řízení vojenských operací za otázku intelektu, houževnatosti a ocelových nervů. Síla vůle byla vším. (...) I přes Hitlerovu naprostou neznalost toho, jak mají být bitvy vlastně vedeny, byly jeho zásahy, intuice a síla vůle často rozhodujícím faktorem při dosažení vítězství. Stejně tak vedla jindy jeho neznalost ke katastrofálním nezdarům.“
Více si poslechněte v repríze pořadu Politická literatura, který připravil Libor Dvořák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
