Jan Fingerland

USA se z Blízkého východu v minulých letech stahovaly. Teď se zdá, že krize kolem Gazy vrátila Ameriku do hry, a prezident Biden bere vše, co se tam děje, velmi vážně

V Evropě není společnost ani vláda, která by neměla názor na Izrael, Hamás nebo dění v Gaze. Má jej i Německo. Nikdo nepochybuje, že právě německý pohled má specifika.

Boje v Gaze jsou rozsáhlé a tragické. Okolních zemí a možná celého světa by se ovšem válka dotkla teprve, pokud by vypukl konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem.

Počátkem týdne do médií pronikly informace o tom, že by si Izraelci přáli vytěsnit obyvatele Gazy do Egypta. Podobné teorie už nějakou dobu obíhají v arabských médiích.

Vyznamenání na Hradě, nevyznamenání bratří Mašínů. Dění v Gaze rezonuje v celosvětové politice a co soudí filozof Žižek o aktuálním dění?

Když je řeč o Íránu, vždy je třeba rozlišovat mezi představiteli režimu, veřejností, a zejména její k režimu kriticky naladěnou částí.

Česko je v posledních letech na mezinárodní scéně celkem vidět, dokonce se dá říci, že boxuje ve vyšší váhové kategorii, než by odpovídalo jeho velikosti.

V Gaze jsou více než dvě stovky rukojmí, převážně izraelských. Jedním z tragických rysů jejich situace je skutečnost, že jejich zájem je opačný než zájem jejich vlasti.

Gaza zažila už několik velkých pozemních střetů mezi Hamásem a izraelskou armádou. Tentokrát Izraelci mluví o tom, že vše bude jinak. Jenže s tím nepochybně počítá i Hamás.

Říká se, že úspěch má mnoho otců, ale nezdar je obvykle sirotek. Jak je to se selháním izraelských politiků a expertů tváří v tvář útoku ze strany Hamásu?