Jan Fingerland: Velký krok pro Bosnu, střední pro Unii

Unie se naposledy rozšiřovala před necelými sedmi lety, a to o Chorvatsko, a pár let předtím o Bulharsko a Rumunsko, tedy vesměs státy západního, případně východního Balkánu. Teď by tedy byla na řadě Bosna, s tím, že před necelými dvěma týdny její přijetí doporučila i Evropská komise.

A to s odvoláním na velké pokroky, které v posledním období udělala Bosna v oblastech, na kterých EU záleží – boji proti korupci, praní špinavých peněz, terorismu a samozřejmě nelegální migraci. 

Přínos s výhradami

Jenže tu zřejmě hrálo roli i geopolitické hledisko. Případným přijetím Bosny se zmenšuje nevykolíkovaný prostor mezi západní a ruskou sférou vlivu. V oblasti západního Balkánu zbývá ještě Srbsko, Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Kosovo.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská komise – rozšíření EU je opět na pořadu dne

Unie se rozšiřuje o populačně malý, spíše zemědělský stát, a jeho ekonomika tu unijní ani neobohatí, ani neohrozí. Slabinou tohoto rozšíření je především skutečnost, že je to stát, který s sebou do unie přinese nedořešený problém vnitřního konfliktu. Daytonské dohody jsou sice už skoro třicet let staré, ale spory mezi srbskou a bosensko-chorvatskou částí zůstávají – a po vstupu se tak nevyhnutelně stanou součástí vnitrounijní politiky, již tak dost komplikované.

Chorvatský premiér Andrej Plenković vstřícnost vůči Bosně – jaksi už zevnitř evropského klubu – přivítal, Srbsko, které by chtělo hovořit ve prospěch zájmů chorvatsky hovořících obyvatel Bosny a Hercegoviny, zůstává mimo Evropskou unii, i když o členství rovněž usiluje.

Otázka identity

Na okraj poznamenejme, že už koncem loňského roku bylo rozhodnuto o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Ve všech těchto případech jde o země s relativně nedávnou demokratickou zkušeností a nedořešenými spory vnitřními či vnějšími.

Čtěte také

Jiří Pehe: Bez omezení práva veta nebude rozšíření EU

O všech přijetích však nakonec rozhodují členské státy, jichž je nyní dvacet sedm – po odchodu Británie.  Bosna je současně zařazena do Akčního plánu členství Severoatlantické aliance a usiluje o plné členství. I v tomto ohledu má mnohem větší šance než Ukrajina nebo Gruzie. Srbsko, důležitý soused Bosny, oficiálně o členství v NATO nebo jakékoli vojenské alianci nestojí.

Evropská unie se tedy rozhodla nadále růst, se vším, co to znamená pro její akceschopnost, rozměry a vnitřní poměry. A také identitu. Také platí, že symbolická oblast vlivu Západu, ať kulturně, ekonomicky, právně nebo vojensky, se stále posouvá východním a jihovýchodním směrem.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Tedy přinejmenším do okamžiku, kdy by přišel nějaký zatím neznámý náraz vnitřního nebo vnějšího původu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu