Jágr se kreslí dobře, má docela výrazné rysy, říká ilustrátor Šeda ke komiksu o slavném hokejistovi
Patří k nejvýraznějším tvářím českého komiksu. Kromě tvorby krátkých stripů a novinových ilustrací se ilustrátor Vojtěch Šeda věnuje hlavně tématům z českých dějin, a to i sportovních. Ilustroval i komiks Jágr, legenda, který nedávno vyšel. „Když jsem vyrůstal, na škole jsme si vyměňovali kartičky hokejistů a Jágr byl hodně cenný,“ vzpomíná.
Na komiksu o hokejové legendě spolupracoval se spisovatelem Lukášem Csicselym. Když dostal jeho text a nabídku k ilustraci, nejdříve ale trošku váhal.
„Přemýšlel jsem, jestli se mi zase chce věnovat sportu. Protože jsem mu věnoval už předtím docela dost času dvěma knížkami,“ vysvětluje ilustrátor knihy Největší příběhy české kopané a epopeje 1918 aneb Jak jsem dal gól přes Celé Československo, která získala ocenění Magnesia Litera.
Nakonec se rozhodl komiks o Jágrovi ilustrovat. „Mohl jsem to dělat trochu jiným stylem, více podle sebe. A Lukášův scénář mě dost bavil od začátku. Dělal to podle mě tak trošku filmově. Asi proto, že se zabývá i scénářem k filmům. Částečně je pro mě dobrý jeho pohled a částečně tam byla i svoboda, že si přidám svoje věci, které mě bavily,“ vysvětluje.
Trpělivost a nadšení
Přiznává, že Jágr se mu kreslil dobře. „Má docela výrazné rysy a je takový vděčný na kreslení,“ vysvětluje s tím, že nejlépe se kreslí každý, kdo má nějaký specifický rys - velký nos, odstávající uši nebo knír.
Čtěte také
Podobný případ je podle něj i prezident Václav Havel, kterého ilustroval v knize Jak se stal Havel prezidentem. Ženy ale prý kreslit moc neumí. „Mám s tím problém,“ směje se.
Výtvarník dál popisuje, jak je za každým okénkem komiksu hodně práce, která ve finále není vidět.
„Každá stránka je jiná. Ale v průměru se skicováním, barvením a se vším potom, zabere třeba dva nebo dva a půl dne. Výtvarníci musí mít trpělivost a nadšení, protože čas, který na jedné stránce stráví, je pak hrozně nevděčný pro čtenáře. Ten to vlastně přelouskne během pár vteřin,“ dodává.
Čistě komiksů u nás moc není
Komiks je podle Šedy v Česku ještě v plenkách, i když, jak říká, má samozřejmě i u nás historii.
„Myslím to nadneseně. Spíš proti nějakým velmocím třeba Francii, kde je obří komiksový trh, jsme tady trochu na okraji. Čistě komiksů u nás úplně moc není. Magnesia Litera byla spíš za ilustrace. Tam možná komiks byl částečně. Ale je pravda, že moje kresba se kolem komiksu pořad kroutí. Rád třeba používám bubliny do ilustrací a tak,“ přiznává.
I když se v Česku komiksům začalo výrazněji dařit až po roce 1989, komiksoví hrdinové podle ilustrátora tady byli i v minulosti. „Třeba mě napadá ženská hrdinka Octobriana, nebo Pérák je možná trochu komiksový hrdina. Ale rozhodně tady komiksy nevycházely s takovou tradicí jako v Americe,“ konstatuje.
Poslechněte si celé Hovory. Ptá se Naděžda Hávová.
Související
-
Námitky slyším dnes a denně, říká o genderové tematice ilustrátor Čtyřlístku Němeček
Ilustrátor a autor proslulého Čtyřlístku Jaroslav Němeček kreslí čtyři postavičky populárního dětského komiksu už 50 let...
-
K 70. výročí justiční vraždy Milady Horákové vychází komiks Milada Horáková
Také o tom, jaké nástrahy při přibližování historie s sebou komiksy nesou. Novinka Singl od Jiřího Franty o tom, co znamená být singl. Moderuje Karolína Koubová
-
Environmentální žal je obrovské téma. Zatím jsem nenašla zpracování, přiznává kreslířka Toy Box
Novinám a časopisům nabízí ilustrace. Svůj obličej a civilní jméno ale tají. Říká si Toy Box a do svého soukromí vás pustí jen na úplný okraj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.