Kdo byl první zlínský hejtman? „Prožil velice bohatý život, zesnul v zapomnění v Praze,“ přibližuje autorka Hladká
Mnoho postav novodobé zlínské historie je vzájemně provázaných. Jedna vila v tamní čtvrti Nivy propojuje příběhy světoznámého cestovatele, oscarového režiséra a celoživotního politika, jehož působení se stalo symbolem samostatnosti regionu. Zapomenutý příběh vládního rady Josefa Januštíka v knize Zikmundova vila: neznámá kapitola znovuobjevuje vedoucí Památníku Tomáše Bati Magdaléna Hladká a zjišťuje, že v každém vyprávění o Zlíňanovi nemůže chybět některý z velikánů města.
Cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund zemřel před čtyřmi roky ve věku 102 let. Magdaléna Hladká ve své knize publikuje pravděpodobně poslední rozhovor, který kdy dobrodruh dal.
Osobně se s ním potkala pouze třikrát, a to díky práci pro nadační fond Zikmundova vila. „Pamatuji si zejména to poslední setkání, kdy byl ve vile na přednášce. Ve svých 102 letech ještě měl chuť přijít poslouchat egyptologa Bártu. Tehdy jsme si dělali společné foto venku na zahradě i s účastníky besedy. Už tam nebylo místo, tak já jsem si sedla na zem vedle pana Zikmunda, který už byl na kolečkovém křesle,“ vzpomíná.
Čtěte také
„On se na mě podíval s takovým tím šibalským úsměvem a říká: ‚No když si sednete, tak nezapomeňte, že se pak budete muset taky zvednout.‘“
Ačkoliv dnes ikonická zlínská stavba nese dobrodruhovo jméno, děj Hladké knihy končí momentem, kdy se do ní nastěhoval. Původně patřila vůbec prvnímu hejtmanovi zlínského okresu, zdaleka jejímu nejopomíjenějšímu obyvateli Josefu Januštíkovi.
Zapomenutý v Praze
Januštík se narodil v obci Spytihněv nedaleko Uherského Hradiště a ke kraji tak měl vztah už od narození. Po studiu práv v Rakousku pracoval přes 20 let na hradišťském úřadu jako okresní hejtman, načež se ve 30. letech přestěhoval na tutéž pozici v nově vzniklém okrese Zlín.
Čtěte také
„Prožil bohatý život, velice se zasloužil o zlínský kraj. Jeho závěr byl bohužel poměrně smutný, protože ho potkal osud většiny tehdejších elit,“ vypráví Hladká.
Osudným se mu stal nástup socialistického režimu. „S příchodem komunistické strany se z něho stala persona non grata. I s manželkou Marií byl vyhoštěn ze Zlína. Dá se říct, že poté zesnul v zapomnění v Praze a dnes ani není označený jeho hrob,“ zakončuje příběh Josefa Januštíka.
Zahrady a Oscary
Stopa východomoravského hejtmana zůstala alespoň částečně zachována ve zdech domu, který pro něj postavil Baťův podpůrný fond. Jeho dalším majitelem se stal oscarový režisér a Januštíkův nevlastní syn Elmar Klos, jehož synovi Hladká knihu věnovala.
Čtěte také
„Pan Klos mladší byl ochotný sdílet nejenom své vzpomínky, ale celý rodinný archiv, což tu knihu velmi obohatilo,“ popisuje.
A na koho se v příběhu Zikmundovy vily podle ní zapomíná? „Zrcadlí se v ní vkus Marie Januštíkové. Byla to ona, kdo pomáhal zakládat zahradu. To, co my dneska přisuzujeme hlavně panu Zikmundovi, ten krásný lesopark a porostlou fasádu, to je vlastně dílo paní Januštíkové.“
Poslechněte si celý pořad Hovory, kterým vás provází Vladimír Kroc.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
