Denní reflexe je základ pokroku. V Česku ale tento návyk chybí, říká expert na rozvoj lídrů
V České republice se dlouhodobě projevuje nízká ochota dospělých učit se. Pouhých 10 % se chce vzdělávat v trendech, které přicházejí. To způsobuje, že zaostáváme za dalšími zeměmi v rámci OECD. „Vzdělání je hnací motor konkurenceschopnosti,” míní v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Luboš Malý ze sítě expertů Red Button, kteří pomáhají firmám orientovat se rychleji ve změnách. Klíčovým prvkem jejich práce je rozvoj lidí a lídrů.
Čtěte také
„Je to problém, protože se neustále bavíme o tom, jak se musíme v České republice přeměnit z montovny na mozkovnu, a potom se podíváme na tuto charakteristiku, že se lidé nechtějí vzdělávat v trendech. Ekonomika se stane úspěšná tím, že se stává více znalostní. Lidé se učí rychleji, než se vyvíjí svět,“ vysvětluje Malý.
A dodává: „Nemáme tady takové návyky jako třeba v Japonsku, kde je velmi častá reflexe, kdy si člověk na konci každého dne, týdne, měsíce uvědomí, co se vlastně naučil, za co je na sebe hrdý, jak překonal nějaký svůj stín.“
Naprosté přehlcení
Na firmy, které přemýšlejí o vzdělávání svých zaměstnanců, pak apeluje: „Vzdělání je hnací motor konkurenceschopnosti. Je potřeba mít na vzdělávání svých zaměstnanců člověka, který tomu rozumí a rozumí osobnostnímu rozvoji klíčových lidí ve firmě.“
Čtěte také
K tomu, zda jsou lidé připraveni na rychle se měnící tempo světa, odhaduje: „Jsme součástí dějících se změn mnohem více. Ať už to vezmeme například z dat Singularity University, kde se ukazuje, že se zdvojnásobil počet lidí, se kterými člověk interaguje na týdenní bázi. Ukazuje se, že mladí jsou těmi změnami naprosto přehlcení.“
Klíčové změny
Na otázku, zda ve firmách naráží na odpor, když do nich přijde pomoci, odpovídá: „Ano. Přirozeně. Dokonce to musí nastat, je to zdravé. Kdyby se naopak stalo, že všichni souhlasí se změnami, tak je něco divně. Psychologie změny přesně takhle funguje. Když to překročí nějakou hranici, tak je to blbé a musí se to řešit.“
„Každá změna vás ale musí trošku zabolet. Kdybych se vás zeptal, na jaké věci jste nejvíce hrdí ve svém životě, tak je to často spojené s tím, že to člověk neměl zadarmo a že se musel snažit. Tím, že zvládnu změnu, mám klíčový atribut, a to je sebevědomí.“
Práce s lídry
Lídři, se kterými pracuje, bývají vysocí manažeři, majitelé a majitelky firem. Počítá se s tím, že mají velkou zkušenost a odpracovali povětšinou 10 až 15 let, někdy více.
Čtěte také
„Pak se ten člověk většinou dostává do stavu, kdy potřebuje převzít větší zodpovědnost, nebo je na nějakém rozcestí. Jsou to potom klíčové momenty, které vedou člověka k tomu, zamýšlet se nad tím, co tady dělá a k čemu tady je. To jsou velmi rizikové momenty pro firmy, kdy je velká šance, že o ty lidi přijdou.“
„Důležitá je posloupnost. Všechno vždycky začíná od sebe. Srovnat si své silné stránky, slabé stránky. Spousta lidí zjistí, že rozvíjeli byznys, projekty, týmy, ale o sobě se vlastně nikdy nebavili. Chtěli jsme do Čech přinést takové programy řízeného seberozvoje. Celý program je postaven od toho ‚já‘, následně se bavíme o ‚my‘ – jak vést lidi, jak zvyšovat důvěru a následně, jak určovat kulturu ve firmě. Co se mi líbí ale nejvíce, je, že tam vždy máme celospolečenský přesah. Je dobré, když se člověk ukotvní nejen v sobě, ale také ve společnosti, ve které žije,“ dodává na závěr Luboš Malý.
Poslechněte si celý pořad Hovory. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
