Hudba od pólů. Geolog složil smyčcový kvartet podle klimatických dat

Čtěte také

Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, zjistili vědci

Vědci v praxi při vyhodnocování dat nepracují jen s grafy, ale někdy i s jinými nástroji, například se zvukem. Vstupní údaje ale musí zůstat původní, je třeba je objektivně vyhodnotit.

„Data se dají převést do zvuku, ale do toho nemá vstupovat člověk,“ vysvětluje polární ekolog a evoluční biolog Karel Janko. Vědec může upravit jen frekvenci nahrávky, aby byla ve slyšitelném spektru.

Skladatelovu metodu přirovnává k vizualizaci dat. Skladbu poprvé slyšeli posluchači v Tokiu.

Srážky a housle

Data pocházela z Grónska, Špicberků v Arktidě a dvou stanic v Antarktidě. Skladba se jmenuje Smyčcový kvartet č. 1 – Polární energetický rozpočet.

Čtěte také

Keporkakové zesilují písně, když slyší silný vítr. Hluku lodi spíš utečou

Skladatel a geolog v jedné osobě zakomponoval do svého díla data o radiaci, srážkách, povrchové teplotě nebo tloušťce mraků, odborný článek vyšel v časopise iScience.

„Když vidím graf, nepřemýšlím, jestli se mi líbí, nebo nelíbí. U poslechu hudby si takovou otázku klást můžu,“ poukazuje na rozdílnost žánrů polární biolog Jakub Žárský.

„Možná bych tuto hudbu hodnotil jinak, kdyby nebyla založená na datech,“ připouští Žárský určitou skepsi. Oceňuje, že zvuku dal podobnou hodnotu jako grafu.

Emoce a věda

Oba vědci míní, že propojení vědy a umění může být dobrou cestou jak popularizovat bádání.

Čtěte také

Umělá inteligence pomáhá s ochranou ptáků. Rychle třídí data

Vztah veřejnosti k jakémukoli vědeckému poznání pak považují za klíčový – už jen proto, že rekrutuje další vědce. A věda podle nich není prosta emocí.

„Polární kraje ve mně vzbuzovaly emoce, proto jsem se stal vědcem,“ říká Karel Janko. A doporučuje vyhodnocování vědeckých dat dalšími smysly.

My jako lidé a primáti jsme orientováni vizuálně. Zrak je starý smysl, zatímco sluch je, jak upozorňuje vědec, o něco mladší.

„Starší je čich, kdyby nám dal někdo rozmrzající permafrost, čichově byste si ho ,užili‘, a to včetně sirovodíku,“ žertuje vědec.

Co udělá s arktickou přírodou léto bez mořského ledu? Proč přestává být část věčně zmrzlé půdy úložištěm uhlíku? Jak zní hudba založená na klimatických datech z polárních oblastí? Debatují polární biologové Karel Janko a Jakub Žárský, spoluúčinkuje herečka a moderátorka Ester Kočičková, ptá se Martina Mašková.