Kdy něco trápí rostlinu? Vědci testují chytrou diagnostiku stresu, chorob a škůdců
Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.
Čtěte také
Rostliny ve stresu vyrábějí signální chemické látky, kyselinu salicylovou a peroxid vodíku. Ty spouštějí odpověď, která má snížit dopad nepříznivých událostí.
Vědci ze Singapuru zkoumali specifičnost signálu, z níž by plynula možnost využít ho jako včasné varování pro farmáře. Článek o tom vyšel v časopise Nature Communications.
„Vyvinuli molekulární senzory, které vpravili do rostlin,“ vysvětluje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. Látky, které rostliny ve stresu vylučovaly, vyvolaly světelný signál.
„Bylo zajímavé, že měřili kyselinu salicylovou, kterou známe z aspirinu. Uvnitř buněk její hladinou rostliny signalizují, že se něco děje,“ říká rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Méně pesticidů
Právě proto, že rostliny v laboratoři na různé typy ohrožení odpovídaly různě, se vědcům podařilo zjistit, zda trpí přebytkem tepla nebo světla, napadl je hmyz, nebo mikroby.
Pokud bychom byli schopni tyto signály pozorovat, například s pomocí speciálních dronů, umožnilo by to cílený zásah, a tím i snížení spotřeby chemických látek v krajině.
Čtěte také
„Místo toho, abychom stříkali celé pole pesticidem, vybereme jen konkrétní rostliny, které jsou napadené,“ vysvětluje Kotecký.
To, jak budou rostliny reagovat na různé experimentálně nastavené podmínky, zkoušeli vědci zatím jen v laboratoři, kde je možné pokus uhlídat snadněji než v polních podmínkách.
„Do rostlin se musí dopravit čidlo, které se rozsvítí, a pak je musíme neustále kontrolovat,“ připouští náročnost metody Jitka Klimešová.
Drony a farmáři
V budoucnu by se s pomocí této metody farmáři mohli dozvědět, zda jejich plodině hrozí přehřátí nebo napadení škůdci či patogeny dřív, než ji to omezí v růstu.
Čtěte také
V tomto případě rostliny potíže signalizovaly samy, pokus ale navazuje na metody, které jsou v zemědělství stále častější.
„Snímáme pole drony a ze sbíraných dat zjišťujeme, kde chybí dusík. Podle výsledků se pak části pole pohnojí cíleně,“ uzavírá Kotecký.
Jak by mohla vypadat moderní diagnostika zemědělských plodin? Proč přebytek CO2 v atmosféře podporuje požáry? Co pomáhá studenomilným stromům odolávat klimatické změně? Debatují rostlinná ekoložka Jitka Klimešová a odborník na ochranu přírody Vojtěch Kotecký, spoluúčinkuje herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Čmeláci zvládnou plnit složitější úkoly. Umí se totiž učit jeden od druhého
Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo postupně otevřít dvě krabice a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to nezvládli.
-
Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off
Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Vědci při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.
-
Někteří ptáci víc experimentují při hledání potravy. Jespáci se to učí v prvním roce života
Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo konzervativnější povahu. Na jespácích rezavých vědci ověřili, že odvážnému přístupu se učí postupně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.