Ekonom Sedláček: Svobodu si nejčastěji bereme sami. Přišli jsme o ni třeba tím, že jsme se nechali zatahovat zpět na východ

„Z historického pohledu má současný člověk mnohem víc svobody, než měl ve středověku nebo před 100 lety. Ale svobodu můžete pustit jen do společnosti, která je na ni připravena,“ tvrdí host Leonarda Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Čtěte také

Ekonom Sedláček: Kandidáti na prezidenta jsou sympatičtí a těším se, až je pak vystřídám

Podle něj je pozoruhodné, že Evropa je už několik desetiletí bez vůdce. „Ostatně Evropa je budována tak, abychom žádného vůdce neměli. A takový systém je podle mě lepší a svobodnější než systém, ve kterém nějaký vůdce je. Hezky se to srovnává právě s Putinovým Ruskem.“

Jako svobodná společnost jsme zjistili, že bude lepší, když se dohodneme na společných pravidlech. „Ta budou platit například na dálnici, ale také třeba budeme mít společný důchodový systém. A já se nechci zabývat cenou energií a chci na to mít komisi, která je pod dohledem a zvolí nejlepší možnou variantu.“

Tak ale o svobodu prý nepřicházíme. „Vždyť ani nemusíme využívat elektřinu. Když se rozhodnu, že nedůvěřuji systému, ve kterém je distribuována elektrická energie, tak si můžu topit někde na chalupě dřevem. A pokud se mi nelíbí pravidla platná pro jízdu na dálnici, tak mě nikdo nenutí po ní jezdit.“

Kdyby politika fungovala tak, že zmáčknu čudlík a něco se stane, tak to není nesvoboda.
Tomáš Sedláček

„Pravidla už musíme brát jako podmnožinu něčeho, co jsme si společně svobodně vybudovali.“

Sedláček by prý upřednostňoval, kdyby politici a stát obecně fungovali na pozadí, téměř neviditelně. „Kdyby politika fungovala tak, že zmáčknu čudlík a něco se stane, tak to není nesvoboda. A kdykoliv budeme mít pocit, že nám svobodu někdo upírá, můžeme se proti tomu postavit a také se stavíme.“

Tu nejhlubší svobodu nám nikdo nebere, jen ji lidé nevyužívají.
Tomáš Sedláček

„Mně přišlo paradoxní, jak všichni v době pandemie nadávali, že stát po nás chce, abychom nosili roušky, ale nikomu je nerozdal. A já se ptal, jestli zavázat nám je za ušima by měl taky stát. Přece není problém vzít si něco, čím si zakryji ústa, dokud stát potřebné pomůcky nevyrobí.“

Tyto stížnosti zaznívaly prý i od té svobodnější části společnosti, všímá si ekonom. „Tedy že stát po nás něco chce, ale sám nám to není schopný dodat.“

Evropa přišla o svobodu závislostí na ruských surovinách

„Já osobně jsem pro minimální stát, automaticky fungující, jsem pro stát jako algoritmus. Například Švýcaři většinou nevědí, kdo je jejich prezident, protože se mění každý rok a funguje dobře.“

Čtěte také

Sedláček: Evropa je loď bláznů. V cíli je ale první

Filozof soudí, že jsme jako Češi o svobodu přišli tím, že jsme se nechali zatahovat zpět na východ, zvláště za posledních dvou prezidentů. „A jako Evropa jsme přišli o svobodu i tím, že jsme si nechali od Ruska dodávat levně suroviny, nebo tím, jak jsme se chovali k přírodě.“

„My si tu svobodu nejčastěji bereme sami. Ale svoboda, o které hovořím já, tedy ta nejhlubší, svoboda náboženská, svoboda vyznání, svoboda psát a číst, tak tu nám nikdo nebere, jen ji lidé nevyužívají,“ konstatuje Tomáš Sedláček.

Jaká je cena svobody a čím za ni platíme? Co je to duch Evropy a jak souvisí se svobodou? Bude a může být Rusko někdy svobodné? Poslechněte si celé Leonardo Plus.