Libor Dvořák: Jak ve skutečnosti vypadá ruský „velkolepý obrat na východ“
Už Východní ekonomické fórum, které se minulý týden konalo v ruském Vladivostoku a jehož se zúčastnila řada asijských zemí, se odehrávalo pod heslem Konec epochy dominujícího Západu. Prezident Putin a po něm další ruští činovníci zalykavě tvrdili, že „kolektivní Západ“ sám sebe zahnal do sankční pasti, protože najednou nemá k dispozici levné energetické suroviny a ztrácí tak perspektivu dynamického rozvoje.
Zato pro Rusko se podle těchto lidí otevírá „okno kolosálních možností“. To vede do Asie, především do Číny. „Obrat už se odehrává a teď je třeba postarat se o to, aby byl ještě velkorysejší,“ hlásal ve Vladivostoku oligarcha a Putinův přítel Arkadij Rotenberg.
Čtěte také
Také tento týden na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci Vladimir Putin v Rotenbergově „velkorysém obratu na východ“ pokračoval a sešel se s vrcholnými představiteli celkem deseti asijských zemí, mezi kterými byl přirozeně nejdůležitější čínský prezident Si Ťin-pching, s nímž se Putin osobně sešel vůbec poprvé od začátku války na Ukrajině.
Sám Si do ciziny, konkrétně do dějiště summitu Samarkandu, z Číny vycestoval poprvé po zhruba tisíci dnech neustálých covidových omezení.
Váhající Čína
Setkání oba vůdci věnovali okolnostem války na Ukrajině a napětí kolem Tchaj-wanu a bylo zřejmé, že se snaží co nejvíc vyhovět jeden druhému, ale o „přátelství bez hranic“, o kterém mluvilo společné prohlášení obou prezidentů během zimní olympiády těsně před vypuknutím ruské „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině, v tuto chvíli na přetřes nepřišlo.
Tím spíš, že šanghajské fórum je věnováno hlavně ekonomickým otázkám a ty jsou pro současné Rusko přímo kruciální.
Jenže ve skutečnosti všechno ani zdaleka není tak růžové, jak by si Rusové přáli. Rusko nemůže přes asijskou výhybku jen tak zničehonic přeorientovat celý svůj export, který už nemíří do euroamerického prostoru, právě do Asie. Čína také viditelně váhá, jak úzké mají její ekonomické vztahy s Ruskem být – co od Moskvy hodlá odebírat a co ne –, a totéž se dá říct i o čínském vývozu do Ruska.
Velkou část růstu ruského obchodu s Asií proto nyní zajišťuje hlavně Indie. Ta odebírá ruskou ropu Urals, dříve určenou skoro výhradně pro Evropu. Indie ruskou ropu prakticky neodebírala, zato teď jí dostává šestkrát víc než před válkou.
Ruský obchod s Asií bude určitě i nadále sílit, ale teprve čas ukáže, jestli se tradiční evropské odběratele tímto obratem podařilo nahradit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
