Ekonomka Matesová: Bojuje se o umístění nové železné opony. Že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, je stejná jistota jako smrt
Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 minulý týden ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. Ze společného prohlášení přijatého na summitu na Bali ale vyplývá i to, že na konflikt existují mezi zeměmi různé názory. Státy se společně usnesly na tom, že válka na Ukrajině podkopává globální ekonomický růst a označily hrozby použití jaderných zbraní za nepřijatelné. Jak se mění rozdělení světových sil?
Podle ekonomky a dlouholeté zástupkyně ČR ve Světové bance Jany Matesové z výsledků jednání G20 vyplývá především to, že svět je silně rozdělený v tom, jak vnímá, co se nyní děje.
Čtěte také
„Na jedné straně je to vidění zemí G7, celé EU a Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Koreji, dokonce i některých dalších vyspělých východoasijských států. Také bych řekla Mexika, Chile. Ale je to menšina států celého světa.“
„Potom je část, která se to snaží tak nějak hrát na obě strany. A pak je velký počet států, zejména v Africe, kde mnoho z nich vidí tu realitu tak, jak ji vidí ruská propaganda,“ nastiňuje.
Ministr Lavrov konstatoval, že se mu nelíbí politizace G20, ale největší a možná jediná síla G20 je přesně v tom, že je to politický orgán.
Jana Matesová
Závěrečné komuniké jednání podle ní říká, že G20 není základním fórem pro řešení bezpečnostních otázek, ale je si vědomo, že současné bezpečnostní otázky mají obrovské ekonomické důsledky.
Čtěte také
„Ministr Lavrov konstatoval, že se mu nelíbí politizace G20, ale největší a možná jediná síla G20 je přesně v tom, že je to politický orgán.“
To, že se země G20 poprvé za fungování této skupiny nejsou schopny dohodnout, prý ukazuje, že je svět opravdu rozdělený více než kdykoli v posledních 20 letech.
„Ještě nevíme, jak bude svět mocensky rozdělený, kde bude ta případná železná opona. O to se bojuje… A to, že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, je naprostá jistota. Taková jistota jako smrt.“
Kdo za zmíněnou železnou oponu bude kromě Ruska patřit? A do jaké míry může západní svět ovlivnit to, kdo za ní z našeho pohledu zůstane? Poslechněte si celé Řečí peněz. Moderuje Naďa Bělovská.
Související
-
Kdyby doopravdy mělo dojít k rozpadu Ruska, tak to by byla „jízda“, míní politolog Holzer
„Nejsem si úplně jistý, jestli si máme přát, aby se Rusko rozpadlo,“ odpovídá politolog Jan Holzer z Masarykovy univerzity v Brně.
-
Jestli na něco Západ doplatí, tak na to, že jsme si příliš zvykli na sociální jistoty, míní investor
„Zvykli jsme si s jistotou plánovat, ale s jistotou teď víme, že jistoty jsou fuč,“ píše ve svém komentáři host Osobnosti Plus investor Vladimír Brůna.
-
Ekonomka Matesová: Mezi demokratickými zeměmi a zbytkem světa se rýsuje nová železná opona
Inflace nebo obavy z nedostatku plynu. „Rozpad globálního řádu bude mít mnohem dalekosáhlejší důsledky,“ předvídá Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně ČR ve Světové bance.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
