Chyba se v Evropě netoleruje. Tím se obíráme o poučení a radši se zregulujeme, míní ekonom Hnát
Listopadové události roku 1989 Česku přinesly mimo jiné svobodu podnikání. Je svoboda a demokracie to nejlepší zřízení pro ekonomiku? „Člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ zamýšlí se v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát a doplňuje, že důležitá je také svoboda. „Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Havlovi hledal dlouho, tak to vystihuje realitu.“
V průběhu 36 let svobodného Česka získala ekonomika v politice zásadní postavení. Ekonomická témata rozhodují volby i v dnešní době, kdy je svoboda v Evropě ohrožena asi nejvíce za poslední dekády. Prorektor Hnát je ale přesvědčen, že Česko dokázalo využít svobody, kterou získalo.
Čtěte také
„Velmi často, kdykoliv v poslední době vystupuji na konferencích, říkám, že jsem velmi rád, že jsem jenom ekonom. Často se tam řeší počet nových válečných lodí v Jihočínském moři, počet úmrtí támhle nebo onde. A člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ popisuje.
„My ekonomové vidíme jenom kousek reality. Já jako otec dvou malých holčiček – prostě mně nikdo nemůže říct, že jsme tu příležitost nevyužili, protože vidím, jak dcery vyrůstají, jaké možnosti mají. Mají daleko větší možnost volby, můžou si svět zařídit tak, jak budou potřeba. To je krásné, to je nezaplatitelné penězi,“ přibližuje.
„Je potřeba, aby si to lidé daleko víc uvědomovali, protože jsme dnes asi daleko víc vláčeni nějakými dojmy a polopravdami,“ soudí ekonom a dodává: „A že pravda a láska ještě pořád musejí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Václavu Havlovi hledal docela dlouho, tak to úplně vystihuje realitu.“
„Averze k riziku“
Svoboda měla Česku uvolnit možnost podnikat. Češi však podle dlouhodobých statistik příliš podnikaví nejsou. Podle prorektora Vysoké školy ekonomické v Praze je to o přístupu k riziku.
Čtěte také
„Evropa obecně a Češi možná ještě víc – já nás vždycky vidím trošku jako hobity zakopané uprostřed krásného kraje. Máme obrovskou averzi k riziku a Evropa to řeší tou nadměrnou regulací. Když se riziku chci vyhnout, radši připravím regulaci, která preventivně tomu riziku bude zabraňovat,“ vysvětluje.
„Podívejme se na přístup Evropanů k chybě. V Evropě je chyba něco, čeho je potřeba se za každou cenu vyvarovat, za co většinou na průměrné základní, a možná ještě horší to dneska bude na středních školách, přijde trest. Chyba je něco, co náš systém netoleruje,“ upozorňuje Hnát.
„Ale chybami se člověk učí. Chyba je to, co vede risk takery. Oni se samozřejmě taky snaží chyb vyvarovat, ale když ji udělají, zaplatí za ni cenu a poučí se z ní. My v Evropě se o to poučení obíráme, protože se radši tak zregulujeme a naučíme se chybě vyhýbat, že ani k těm chybám nedojde. Obávám se, že tam je ta prapříčina,“ zdůrazňuje.
Jakou cenu má svoboda pro ekonomii? Je pro stát nutná regulace v rozumné přijatelné míře? A proč se ekonomicky daří Číně, která má centrálně řízenou ekonomiku? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz, audio je nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

