Velké reformy si můžeme dovolit. Špatná zpráva je, že na to politici opakovaně nemají odvahu, říká Bureš

„Rozpočet je výsostně proinvestiční a pomůže české ekonomice jako celku, současně udržuje sociální smír, což je velmi důležité a současně pokračujeme v rozumném hospodaření státu,“ říká o konečném vládním návrhu rozpočtu na příští rok ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, který kandiduje ve víkendových volbách.

Jeho předchůdkyně Alena Schillerová, která kandiduje za hnutí ANO, rozpočet hodnotí jako nepoužitelný. „Nemám důvěru ve Zbyňka Stanjuru, v tuto vládu. Není rok, aby se tam neobjevily některé rozpočtové podivnosti. A v tuto chvíli pro mě rozpočet je netransparentní a nedůvěryhodný a rozhodně se podle něho nedá hospodařit,“ myslí si.

Vláda navrhuje schodek ve výši 286 miliard korun, který má snížit strukturální deficit dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o půl procentního bodu, konkrétně na 1,75 procent HDP. Vláda se také chlubí tím, že jde o výrazně proinvestiční rozpočet, když investice tvoří přes jedenáct procent všech rozpočtových výdajů na příští rok.

Čtěte také

Petr Holub: Vláda schválila rozpočet, který nebude platit

Podle ekonoma Bureše je návrh rozpočtu na první pohled velmi dobrý. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře, ale i co se týká na první pohled běžného hospodaření státu, ty deficity v blízkosti dvou procent patří k jedněm z nejlepších v Evropské unii,“ vysvětluje.

„Je pravda, že kdyby se šlo pod povrch, tak je tam vidět řada problematických věcí a řada věcí, které možná trochu lakují to první číslo více narůžovo a které souvisí možná s tím, na co častokrát naráží i opozice, že rozpočtování není vždy úplně tak krystalicky transparentní, jak by mohlo být,“ připouští Bureš.

Dluhová brzda

Podle odborníků jsou v tomto rozpočtu nedostatečně financovány dlouhodobé priority školství anebo dopravní infrastruktura. Podle statistiky Eurostatu však Česko patří se zhruba 43 procenty zadlužení vůči HDP mezi lepší státy Evropské unie.

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda po volbách přebere českou ekonomiku v dobrém stavu. Máme vyšší růst HDP, říká ekonom

Nicméně v posledních letech země nabrala trajektorii rychlého růstu podílu a nárazu do dluhové brzdy se přiblížilo. Ekonom Bureš zdůrazňuje, že tvorba rozpočtu naráží například na mandatorní výdaje, což politikům znesnadňuje rozhodování.

„Na druhou stranu nikdo vám nebrání dělat skutečně velké systémové reformy například v oblasti zdravotní péče, které možná v průběhu jednoho dvou let běžné hospodaření státního rozpočtu zhorší, ale systémově nás přehodí na jinou kolej,“ dodává.

„Dobrou zprávou je, že si tyto velké reformy můžeme dovolit, protože výchozí pozice českých veřejných financí není špatná. Špatná zpráva je, že politici k tomu opakovaně nemají odvahu,“ upozorňuje.

Nejpalčivější problémy

Aktuálně je Česko zadlužené na 43 procent oproti HDP, čímž patří k lepší části Evropy. Dluhová brzda je 55 procent. Pokud bude následující čtyři roky hospodářský růst okolo dvou procent, ekonom Bureš si dovede představit dočasně strukturální deficity okolo až čtyř procent HDP a přesto by Česko nespadlo za dluhovou brzdu.

Čtěte také

Výdaje, to nám jde. Ale daně nechceme mít dost vysoké, abychom si to mohli dopřát, říká ekonom Janský

„Ale to by neměl být žádný bianco šek. Já velmi oceňuji konsolidační úsilí stávající vlády, protože rozpočty dostala nakonec do kondice, která patří k jedněm z nejlepších v Evropské unii,“ myslí si.

„Je třeba vidět rozpočty v dlouhodobé perspektivě. Byl bych za to, aby se jakákoliv budoucí vláda podívala na dlouhodobě nejpalčivější problémy – podfinancované školství, problémy se stabilitou zdravotního systému – a nehledě na to, kolik nám to nafoukne deficity v následujících čtyřech letech, ty problémy vyřešili,“ vyzývá Bureš.

Mělo by se Česko více zadlužit, aby dokázalo lépe investovat? Měla by vláda změnit podíl mandatorních výdajů v rozpočtu? A jak ovlivňují české finance další státy v Evropské unii? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.