Mělo by Česko investovat na dluh? „Až si uděláme pořádek v běžných výdajích,“ tvrdí ekonom Marek
Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Slibované plány, které navrhují hnutí ANO, SPD a Motoristé Sobě, se pohybují v desítkách až stovkách miliard korun, a existuje riziko, že bude nutné splatit je ze státního dluhu. Česko však v evropském srovnání patří k méně zadluženým zemím – konkrétně je výše českého dluhu 43 procent HDP.
Čtěte také
V ekonomické obci tak nyní panuje rozkol, jestli pokračovat v ozdravování veřejných financí i za cenu omezení investic, anebo za cenu vyššího zadlužení masivně investovat a doufat, že všechno nakonec zaplatí růst ekonomiky.
„Zní to jako hledání cesty, jak proplout mezi Skyllou a Charybdou (mezi dvěma zly – pozn. red.). Ta cesta je taková, že v současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ vysvětluje ekonom Marek.
Čtěte také
Zároveň však podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte potřebujeme dlouhodobé investice, které posunou českou ekonomiku na vyšší úroveň. Nejedná se však o investice v podobě fiskálního impulsu, protože to je pouze krátkodobá stimulace ekonomiky.
„Mám na mysli investice do dlouhodobých projektů, které mají největší návratnost, které jsou nejdůležitější a ve kterých tato země má velké deficity, ať už se jedná o lidský kapitál – mířím na školství, vědu a výzkum. Nebo se jedná o infrastrukturu, a to nejenom dopravní, ale i digitální,“ přibližuje.
„To jsou věci, do kterých musíme zainvestovat, abychom se kvalitativně někam posunuli. Bude-li to nezbytné i za cenu dočasně zvýšeného zadlužení – ano, ale až poté, co si uděláme pořádek v běžných provozních výdajích a příjmech a státu,“ zdůrazňuje.
Hlavní priority
Hospodářská komora od nastupující vlády čeká strategické investice do energetiky, dopravní infrastruktury a bydlení. Modernizaci by si prý zasloužilo školství a větší podporu pak věda, výzkum, inovace. Stát by se tak měl stát motorem hospodářského růstu.
Čtěte také
Svaz průmyslu a dopravy vidí jako hlavní priority zmenšení byrokracie, předvídatelné podnikatelské prostředí, podporu exportu a pokračování investic do infrastruktury. Ekonom Marek zdůrazňuje především omezení byrokracie.
„Vidíme to třeba na nepovedeném stavebním řízení, že opravdu je to něco, co dokáže velmi znepříjemňovat život nejenom firmám, ale i občanům na dalším místě. Pro byznys je velmi důležité, aby začal opět fungovat na pravidlech založený systém investičních pobídek,“ popisuje.
Dále Marek vyzývá k uplatnitelnosti daňového odpočtu na výzkum a vývoj. „Pokud vláda nemá dost prostředků v této oblasti, tak by měla alespoň motivovat firmy, aby utrácely na tyto aktivity,“ dodává.
Může Česko snížit své mandatorní a kvazimandatorní výdaje? Jakou roli bude hrát nastavení úrokových sazeb České národní banky? A jak chce vláda snížit ceny energií? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
