Kdyby doopravdy mělo dojít k rozpadu Ruska, tak to by byla „jízda“. Známé nebezpečí je vítanější než to neznámé, míní politolog Holzer
„Nejsem si úplně jistý, jestli si máme přát, aby se Rusko rozpadlo,“ odpovídá politolog Jan Holzer z Masarykovy univerzity v Brně na otázku, co by se s federací mohlo stát po prohrané válce. „Navíc předpovídáme věci, které jsou podmíněny událostmi, které se ještě nestaly,“ uvádí na pravou míru. Ale kdyby k tomu došlo, tak je tam řada teritorií, ve kterých se z Kremlu vždy vládlo – a vládne – hodně složitě. Nemluvě o rozdílnostech etnických nebo teritoriálních.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí
„Ale kdyby k tomu došlo, tak by to byla docela ,jízda‘,“ zdůrazňuje. Protože by tam tak přestal platit autoritářský systém a musely by se budovat veškeré nové vztahy pro ty, kteří by přišli se svými projekty, právy, nároky.“
Náklady spojené s rekonstrukcí celého geopolitického prostory by podle mě byly skutečně enormní.
Jan Holzer
„Dokážu si představit dokonce desítky aktérů, kteří by do toho prostoru vstupovali,“ doplňuje politolog Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií MU v Brně.
Challenge?
Prohraná válka by rozdala karty úplně jinak. „Byla by to veliká rána i pro celý mezinárodní systém – přesto, že rány teď dostává z jedné i druhé strany. Ale hledání nových vztahů, budování národních států, ty boje mezi neuspokojenými a uspokojenými státy společně s historickou oporou by asi byly i krvavé a rozhoupaly celý systém,“ vyjmenovává.
A „neumenšilo“ by se tak riziko, které Ruská federace pro svět přináší? „Takto postavené je to velká challenge. Byl bych opatrný... Náklady spojené s rekonstrukcí celého geopolitického prostory by podle mě byly skutečně enormní,“ odpovídá.
Čtěte také
Když se rozbije celek, tak to podle politologa Holzera ale neznamená menší nebezpečí nebo problémy. „Anebo se objeví nějaké jiné tendence, které v tuto chvíli spí.“
„Už máme i veřejný diskurs, jestli se ruská stávající elita v Kremlu nepokouší o přechod od autoritativních forem vládnutí k totalitním. Což je to hledání způsobu, jak udržet stát dohromady.“
„To je ale krok k ještě větší ideologizaci, větší surovosti v konfliktu i v systému vidění mezinárodních vztahů. Protože se z roviny čistě obrany fiktivních nebo reálných zájmů, dostáváte do roviny vizí, které ale musíte hájit. A to bývají historicky extrémní situace,“ varuje politolog.
Padá velký stát, něco si přej
V Rusku se na všech vysokých školách začal učit nový předmět Základy národní ideologie, což by podle rusisty a politologa „mohl být jeden ze střípků, které do této mozaiky perfektně zapadají“.
Čtěte také
Holzer dál zdůrazňuje, že teze „Padá velký stát, něco si přej“ by mohla také znamenat posílení jiných globálních nebo regionálních hráčů. „V Ankaře si třeba vzpomenou, že by si zas mohli o něco říct. Nebo v Číně, která je už ingerovaná podél velkých sibiřských řek přinejmenším ekonomicky, ale i etnicky, kdy se tam populace opravdu šíří… A další posílení Číny by už opravdu znamenalo problém.“
„Spíš bych se držel teze: Známé nebezpečí je vítanější než to neznámé,“ uzavírá rusista Jan Holzer.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
