Jan Fingerland: Rusko se blíží k převratu. Je to stará tradice

24. říjen 2022

Pozorovatelé ruské politiky nás ujišťují, že v této zemi lidé nemají ve zvyku rebelovat proti svým vládcům, a Putin tak pravděpodobně bude prezidentem do smrti. Jenže je tu ještě jiná, méně známá tradice, totiž překvapivě časté převraty, puče a odstavování od moci.

Pověst Ruska jako zamrzlé země, kde se nic nemění a vládcové zůstávají v čele po celé dekády, neobstojí při bližším pohledu. Až příliš často se stávalo, že přišli o moc předčasně, ale nikoli prostřednictvím revoluce, nýbrž zradou či převratem provedeným v samotném centru moci.

Čtěte také

Platí to už celá staletí, týká se to i ikonických vládců Ruska. Oba rodiče Ivana Hrozného pravděpodobně kdosi postupně otrávil, on sám se později prosadil při jakémsi protipřevratu. Podobně i Petr I. čelil pokusu o odstavení ze strany své nevlastní sestry a později proti ní také vedl puč. A Kateřina Veliká nechala uvěznit svého manžela, právoplatného cara, a pak ho zřejmě nechala pro jistotu zavraždit.

Polovina z posledních dvanácti Romanovců zahynula při podobných incidentech nebo při atentátech, i poslední car zahynul po násilném svržení z trůnu. To bylo před sto lety, a navíc nastoupil nový režim, ale i následující dějiny se odehrávaly podle tohoto vzorce.

Kremelské bratrovraždy

Lenin sesadil prozatímní vládu, sám čelil atentátům a nakonec byl odstaven svým nejbližším okolím, dokonce byl poslán do jakéhosi exilu v Gorkách. Stalin se také ujal moci jakýmsi vnitrokomunistickým převratem, po kterém zlikvidoval nejen své odpůrce, ale i podporovatele. Zemřel sice ve funkci, ale tak, že mu jeho nejbližší spolupracovníci vědomě nepřivolali lékařskou pomoc.

Čtěte také

Otěží se pokusil chopit Lavrentij Berija, jenže proti tomu podnikli okamžitý puč jeho dosavadní druzi, v čele s Chruščovem, který využil pomoci Georgije Malenkova. Toho ovšem Chruščov za odměnu brzy odstavil na vedlejší kolej, ale nechal ho žít. Jenže Chruščova v roce 1964 zase sesadil Leonid Brežněv, jeho vlastní chráněnec.

Spolupracoval přitom s pány Šelepinem a Semičasným a oběma se po čase odměnil vytlačením od moci. Brežněvovi se podařilo dožít v Kremlu, ale za tu cenu, že v posledních letech za něj rozhodovali jiní. Nahradil ho Andropov a dosud se nad jeho rychlým úmrtím vznáší podezření, že nebylo přirozené.

Po chvilkové vládě zapomenutelného Černěnka přišel k moci Gorbačov, který byl pro změnu obětí puče hned dvojitého, nejdřív od starých struktur a poté z vůle svého spolupracovníka Borise Jelcina, který mu doslova pod zadkem rozpustil Sovětský svaz.

Možnosti tu jsou

Čtěte také

Jelcin předal, jak známo, moc Vladimiru Putinovi, který se tedy do sedla nedostal při žádném puči. Jenže od té doby soustředěně nechává zabíjet, vyhánět nebo věznit všechny, kdo by ho mohli ohrozit. Nechal si také vybudovat vlastní alternativní vojsko, aby se zabezpečil proti armádě. Jenže ruskou tradici neošálil.

Zaprvé, část nepříjemných úkolů předal externistům, jako je Prigožinova Wagnerova armáda nebo Kadyrovův čečenský pluk. Jejich moc nyní obrovsky vzrostla. I sama armáda je nespokojena, už jen kvůli horším podmínkám, než má Putinova soukromá Rosgvardija. Jenže i ta se pod vedením Viktora Zolotova stala nezávislou silou.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

A pak je tu FSB, která víc než Putina miluje svou moc a peníze, a její vedení už nepochybně přemýšlí nad tím, jak si to vše zachovat i po Putinově éře.

Žádná revoluce se možná nechystá, ale ruská tradice odstranění vládce jeho nejbližšími nikam nezmizela. I Vladimira Putina už nepochybně napadlo, kdo bude jeho Brutem. Nebo třeba Chruščovem, Brežněvem, případně Jelcinem.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.