Dezinformace šířili na začátku pandemie trollové, na podzim už reální lidé jako Trump, říká sociolog

25. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dezinformace o covidu-19 (ilustrační foto)

„Dezinformace cílí na lidi, kteří se jimi přejí být zasaženi,“ tvrdí sociolog Václav Štětka. To znamená, že mají tendenci vyhledávat alternativní zdroje informací a těm oficiálním příliš nedůvěřují. „Tito lidé mají obecně nízkou důvěru v instituce, ve stát, v mainstreamová média. Často jsou to ti, co vyznávají různé alternativní životní styly a způsoby života,“ dodává v pořadu Hovory.

Už před nástupem koronaviru tady byla skupina odmítačů očkování a na ně cílí koronavirové dezinformace podle sociologa velmi intenzivně.

sociolog Václav Šťětka, host pořadu Hovory

„Obecně cílí na lidi, kteří jsou nějakým způsobem nejistí – chtějí jít za hranu viditelných informací a pátrají po příčinách jevů, kterým dost dobře nerozumějí. Nedokážou přijmout vědecká vysvětlení, takže odpovědi hledají někde jinde.“

Pokud se chcete dezinformacím vyhnout, je podle sociologa cesta sledovat jen média důvěryhodná. S tím, která to jsou, poradí nejrůznější organizace a webové portály, které pomáhají dezinformační weby identifikovat.

„Problém je, že ti, kteří mají k dezinformacím přirozenou náklonnost, podobné rady a priori odmítají. Vidí všechny ty, kteří se jim snaží udělat jasno, jako součást spiknutí. Takže to jednoduché určitě není,“ připouští.

Strach a nejistota

Současná doba nejistoty a lockdownů pak podle sociologa výrazně nahrává i šíření nejrůznějších konspiračních teorií, které vystupují do popředí nejvíc na sociálních sítích.

Čtěte také

„Pandemie posiluje negativní tendence, které v prostředí sociálních sítí jsou, takže urychluje i šíření dezinformací. K tomu u konzumentů posiluje přesvědčení, že tyto informace jsou pravdivé. Právě proto, že se k nim dostávají v prostředích jejich více či méně uzavřených informačních bublin. Ale stejné jsme pozorovali i mimo pandemii, jen to teď víc vystoupilo na povrch.“

A pokračuje: „Co bych podtrhnul: dezinformace teď mají mnohem závažnější sociální dopady než v období mimo pandemii. Právě proto, že se týkají oblasti veřejného zdraví.“

Trollové a Trump

Strach a nejistota, které v době covidu převládají, jsou podle Štětky základním motorem dezinformátorů. „Je zajímavé a jsou na to už i výzkumy, že na začátku pandemie patřily k nejaktivnějším šiřitelům dezinformací takzvané neautentické profily, to znamená boti, trollové, tedy falešné účty. Řada z nich měla původ v Rusku, ale také v Číně, Íránu a dalších státech.“

Čtěte také

Trollové pak šířili informace o tom, že koronavirus byl vyrobený uměle v laboratoři jako biologická zbraň nebo o vysílačích 5G sítí, které virus rozšiřují.

„To bylo na začátku, ale zajímavé je, jak pandemie postupovala s dalšími vlnami, které přicházely na podzim, tak se ten poměr sil jakoby obrátil. A mezi nejaktivnější šiřitele dezinformací na sítích začali patřit autentické profily často patřící známým osobnostem – ať už politiků nebo celebrit.“

Štětka zmiňuje i bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. „Řadou komentátorů byl označován za takzvaného superšiřitele dezinformací. A skutečně existují výzkumy, které dokládají, že právě Trumpův účet patřil k těm nejvýznamnějším, které dezinformace šířily,“ dodává. 

Proč patří veřejnoprávní média k těm, kterým lidé v pandemii čím dál víc důvěřují? Poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.      

Spustit audio

Související