Analytik Kalenský: Pořád nevíme ani to, kolik dezinformací vzniká. Sítě i Evropská komise si alespoň problém uvědomují
Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Také by měly víc spolupracovat s ověřovateli faktů, vyzvala Komise. Dá se čekat, že na to sociální sítě dobrovolně přistoupí?
Čtěte také
Analytik Jakub Kalenský z think tanku Atlantic Council o tom pochybuje. „Dobrovolný kód sociálních sítí je podepsaný něco přes dva roky. Evropští komisaři periodicky říkají, že sítě udělaly pokrok pozitivním směrem, ale že nejsou úplně spokojení a že dost možná bude hrozit nějaká regulace,“ upozorňuje. Sám přitom dříve působil v unijním týmu East StratCom.
Kalenský se ale domnívá, že už jen to, že sociální sítě dávají najevo, že si problém uvědomují, je pokrok. „Je to rozdíl oproti roku 2016, kdy Mark Zuckerberg věc bagatelizoval,“ říká s odkazem na zakladatele firmy Facebook.
Ověřovat informace mají vědci a novináři
Evropská komise vyzvala k nové strategii ve středu. Reagovala tím i na výrazný nárůst lží a manipulací šířených po internetu v souvislosti s pandemií covidu-19.
Čtěte také
Jak má měsíční report sociálních sítí vypadat, shrnula ve vysílání Plusu místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO), která je odpovědná za kontrolu dodržování hodnot Evropské unie.
„Jestli byla nějaká dezinformační vlna, jaký byl její původ, jaké byly cílové skupiny pro tento útok, jaké manipulativní techniky byly použity. Jednou za měsíc se dozvíme, co se dělo v rámci Facebooku nebo Twitteru a podobně. Teď uzavírám jednání s TikTokem, což je další významný evropský hráč, a jednali jsme i s dalšími,“ tvrdí eurokomisařka.
Komise vybídla sociální sítě k větší spolupráci s ověřovateli informací. „To jsou nezávislé instituce, novináři a vědci. Nechceme, aby to ověřoval přímo Facebook nebo nějaké ministerstvo,“ vysvětluje Jourová.
V tom ale vidí Kalenský háček: „Volání po tom, aby byly týmy – včetně mého bývalého – posíleny, se objevuje od roku 2016 a zatím se tak nestalo. Určitě by šlo třeba víc dokumentovat, co se v informačním prostoru děje, abychom věděli, kolik kanálů dezinformátoři kontrolují, kolik zpráv denně vychrlí, na kolik lidí denně zacílí a kolik lidí přesvědčí,“ říká analytik s tím, že nejde jen o sociální sítě, ale i řetězové e-maily.
Celý rozhovor Martiny Maškové s Jakubem Kalenským i názory Věry Jourové si můžete poslechnout v audiozáznamu.
Související
-
Vlna dezinformací o očkování je mnohem nebezpečnější než samotný virus, varuje biochemik Konvalinka
Vakcína proti kronaviru ještě nebyla nalezena, ale už se řeší, jak silná bude vlna odmítačů očkování. „Je to mnohem nebezpečnější než samotný virus," varuje biochemik.
-
Sociální sítě a komunikátory bojují proti šíření dezinformací a řetězovému přeposílání zpráv
Na internetu se v souvislosti s šířením koronaviru objevují různé dezinformace. Třeba že nemoc způsobují mobilní sítě 5G, život ohrožující domácí léčby apod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.