Karel Barták: Pandemie vyvolala podle Evropské komise nebezpečnou vlnu dezinformací

Podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové, odpovědné za tuto oblast, mají platformy dobrovolně dodávat údaje o tom, jak čelí manipulativním pokusům, jak informují uživatele o nebezpečí dezinformací a jak dávají prostor pravdivému obsahu z důvěryhodných zdrojů. Podle prvních reakcí se zdá, že řada těchto sociálních sítí je ochotná s Evropskou komisí v této věci spolupracovat.

Čtěte také

Dosah je malý, ale dezinformace v Česku přesto ovlivňují názory napříč populací, říká šéf Centra proti terorismu a hybridním hrozbám

Iniciativa je součástí obsáhlého dokumentu, ve kterém Evropská komise analyzuje společenské a psychologické aspekty tři měsíce trvající nebývalé krize. Konstatuje, že pandemii doprovázela takzvaná infodemie, záplava chybných a zavádějících informací, převážně právě na sociálních sítích, které mají potenciál vyvolat zmatek, nedůvěru a poškodit úsilí zdravotníků. Obavy o vlastní zdraví a nedostatek informací o novém viru se staly živnou půdou pro šíření lží, konspiračních teorií a zavádějících informací.

Komise vypočítává příklady a zdroje tohoto počínání. Nečekaně otevřeně obviňuje Rusko a Čínu z cílených dezinformačních operací v souvislosti s pandemií, a to jak v EU, tak globálně.

Nezávislá média jako záruka

Jejich cílem bylo poškodit demokratickou diskusi, vyhrotit sociální napětí a také vylepšit vlastní obraz a pověst na pozadí kritiky chabé a laxní reakce evropských vlád a institucí Unie. Uvolněním restrikcí tyto snahy nekončí – například pokračující dezinformace kolem vývoje možné vakcíny proti nemoci covid-19 mohou zkomplikovat její důvěryhodnost i distribuci v okamžiku, kdy začne být k dispozici.

Čtěte také

Vlna dezinformací o očkování je mnohem nebezpečnější než samotný virus, varuje biochemik Konvalinka

Evropská exekutiva přiznává, že její reakce na tyto jevy byla nedostatečná a že vesměs byrokratické nástroje, které má k dispozici, se buď neosvědčily, nebo nebyly správně využity. Do budoucna proto doporučuje řadu způsobů lepší koordinace, a to jak na globální úrovni, přes Světovou zdravotnickou organizaci, Severoatlantickou alianci či skupinu G7, tak uvnitř EU, kde chce usnadňovat součinnost členských zemí a poskytovat pomoc tam, kde je evropská úroveň účinnější. Typickým příkladem je zmíněné vyjednávání se sociálními sítěmi.

Komise je nabádá, aby se řídily existujícím pracovním kodexem; některé, jako WhatsApp či TikTok, vyzývá, aby se k němu také připojily. Jeho signatáři by měli informovat komisi o tom, jak se jim daří omezovat dezinformační reklamu uvnitř vlastních platforem, a také poskytovat podklady pro monitorování tohoto typu reklamy jinde na internetu.

Dokument schválený ve středu se pohybuje mimo klíčové pravomoci EU. Komise se jím chvályhodně pouští na tenký led analýzy složité situace, pojmenovává problémy a navrhuje vesměs dobrovolná koordinační řešení opírající se jen částečně o evropskou legislativu.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Varuje také, ovšem neadresně, aby vládní opatření členských zemí proti koronaviru nebyla zneužívána jako záminka k demontáži práv a svobod nebo poškozování svobody tisku – právě nezávislá média s přístupem k informacím jsou podle ní zárukou, že případné příští krize budou zvládnuty lépe. Komise vyzývá k větší podpoře nezávislých médií, které krize ekonomicky poškodila. Podle Jourové si „přeje být vzorem dosažení křehké rovnováhy mezi svobodou projevu a bojem proti dezinformacím“.  

Autor je publicista