Vlna dezinformací o očkování je mnohem nebezpečnější než samotný virus, varuje biochemik Konvalinka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Konvalinka

Vakcína proti kronaviru ještě nebyla nalezena, ale už se řeší, jak silná bude vlna odmítačů očkování. Například podle jedné americké studie mají výhrady k očkování až dvě pětiny Američanů. Vědci varují, že odpůrci očkování mohou ohrozit tvorbu kolektivní imunity. „Vlna odmítačů očkování mě děsí a deprimuje,“ přiznává biochemik Jan Konvalinka.

„Snažím se být optimista, ale ta vlna blábolů, dezinformací a hlouposti se stále zvyšuje a myslím, že v tom boji prohráváme. Je to mnohem nebezpečnější než samotný virus,“ varuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v rozhovoru s Barborou Tachecí.

Problém vidí v tom, že lidé přestávají věřit vědcům. „Obávám se, že to, co se nám děje ve sdělování a komunikaci vědeckých výsledků, je stejné jako to, co se děje v politice. Jsou to bohužel úplně stejné paralelní procesy. Lidé přestávají věřit autoritám. Už dávno nevěří politikům, přestávají věřit i vědcům a bojím se, že přestanou věřit i lékařům a čeká nás velmi temná budoucnost,“ míní.

Někteří odpůrci očkování tvrdí, že koronavirus má státům umožnit zavést povinné očkování. „Nechci mluvit o očkování proti koronaviru, protože nevíme, jak bude fungovat, jak bude bezpečné, ale obecně, ačkoli se považuji za liberála, myslím, že ve věcech, kde nerozhodujete sami za sebe, má stát právo některé věci nařídit. Nežijeme v době, kdy se velká část lidí řídí racionálními úvahami, a v takovém světě je to povinností státu,“ myslí si biochemik.

Jana Konvalinky se můžete ptát i vy! Napište nám své otázky související s koronavirem a onemocněním covid-19 na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz. Biochemik bude hostem Barbory Tachecí každé úterý a čtvrtek od 10:35 do 11 hodin na Plusu.

Nejsme z toho venku

Co se týče statistických dat a studií týkajících se koronaviru, Konvalinka přiznává, že je jich příliš mnoho. „Naštěstí, když se na to podíváme s nadhledem, začíná se už ten obrázek rýsovat. Při pohledu na spolehlivé studie prevalence některých zemí a na statistiky ověřené Světovou zdravotnickou organizací dostáváme odpovídající čísla. Z dat o nakaženosti a smrtnosti z celého světa vyplývá, že máme smrtnost mezi 0,5 až 1,5 procenta. Metod, které se používají na počítání nemocných a mrtvých, je víc a určitě tam chyby jsou, ale ten výsledek je všude velmi podobný,“ říká.

„A z čísel vychází ještě jedna věc. To, čím řada lidí argumentuje, že ve skutečnosti lidé neumírají na covid ale s covidem, může být pravda u nás. Ale teď už máme čísla z celkové úmrtnosti, nikoli smrtnosti. Například, kolik lidí v New Yorku zemřelo za měsíc, a zjistíme, že je to o desítky procent víc, než by odpovídalo tomuto roku. A například ve Švédsku mají nejvyšší úmrtnost za posledních 20 let,“ popisuje.

Z dat tak podle něj do budoucna vyplývá několik skutečností. „Za prvé, že se jedná o nebezpečnou infekci, která má pět až desetkrát větší smrtnost než chřipka, není to tedy chřipečka. Za druhé, ve většině států světa se nebyla infikována ani polovina obyvatel a úmrtnost a počet nově nakažených klesá. Je to tím, že všechny země udělaly razantní opatření, která zafungovala. Nebyla infikována ani polovina obyvatel, úmrtnost a počet nově nakažených klesá. A za třetí, bohužel nejsme z toho venku. Když to pustíme úplně volně, budou lidé znovu umírat,“ upozorňuje.

Jsme připraveni

Na případnou další vlnu jsme podle Konvalinky mnohem lépe připraveni. „Nejen v Česku, ale především v rozvinutých zemích. Máme vypracované metody testování, máme připravený zdravotnický systém, máme nastartovanou výrobu ochranných pomůcek a ventilátorů, už nejsme závislí na Číně. A už také máme první schválená léčiva,“ přibližuje.

Pokud druhá vlna přijde, budou potřeba nová opatření. „Jestli dojde k zastavení celé země, záleží na státní politice, na tom, zda budeme mít dostatečné kapacity na testování, na trasování, tedy vyhledávání kontaktů... Myslím, že bychom měli testovat mnohem víc, nemáme otestované například domovy důchodců, LDN a další riziková místa,“ míní Konvalinka.

Dá se vystopovat, jak se koronavirus v lidském těle chová? Jak se dívat na zrušenou povinnost nosit roušky v kancelářích, když jsou tam lidé v uzavřeném prostoru? Mohla by pomoci vakcína alespoň s malou účinností? Ptá se Barbora Tachecí.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související