Nelze vyloučit, že je část populace vůči covidu-19 přirozeně rezistentní. Ale zatím to nevíme, říká biochemik Konvalinka

14. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Biochemik Jan Konvalinka

Podle některých studii jsou v populaci desítky procent lidí, kteří jsou přirozeně imunní vůči covid-19. Teorie přirozené rezistence u koronaviru je zajímavá a možná, ale zatím tak daleko nejsme, reaguje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.

Pro řadu virů je normální, že je část populace vůči nim imunní. Například u viru HIV existuje malé procento lidí, kteří jsou přirozeně rezistentní. Může to být podobné i u koronaviru?

Čtěte také

„Máme několik zajímavých pokusů, jeden z nich se týká lodě Diamond Princess, která byla jedním z prvních míst, kde se objevila virová infekce. Na lodi bylo několik stovek cestujících a jen 20 % z nich bylo infikováno. I když žili pohromadě v klimatizované lodi mnoho týdnů. Řada lidí argumentuje, že to může být tím, že ten zbytek byl nějakým způsobem přirozeně chráněn. Zatím ale nemáme žádné biochemické nebo genetické důvody si myslet, že takový mechanismus existuje,“ říká biochemik.

„Kolegové z Brna ale doporučují velmi pečlivě epidemiologicky studovat nepříbuzné skupiny, které žijí pohromadě, a přitom jen několik z nich bylo infikováno. Tam bychom možná mohli zjistit, jestli to je pravda, jestli máme nějaké procentuální odhady toho, kolik lidí by teoreticky mohlo být rezistentních, a potom zjistit, čím to je, co je odlišuje od těch, kteří onemocněli,“ dodává.

Jana Konvalinky se můžete ptát i vy! Napište nám své otázky související s koronavirem a onemocněním covid-19 na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz. Biochemik bude hostem Barbory Tachecí každé úterý a čtvrtek od 10:35 do 11 hodin na Plusu.

Desítky procent

Podle Konvalinky není vyloučeno, že u koronaviru vznikne genetická mutace, která povede k tomu, že někteří lidé budou rezistentní. „Nevylučuju, a dokonce je to pravděpodobné, že i u covidu najdeme mutace, které bude možné vyšetřit, a zjistíme, jaké procento populace nemůže tu nemoc dostat. Ale zatím tak daleko nejsme,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Co se týče teoretického odhadu, jaké procento populace může mít přirozenou odolnost proti covidu, mohou to být podle Konvalinky desítky procent. „Další desítky procent, což už víme, jsou lidé, kteří sice virus dostanou, ale nemoc prodělají bez příznaků, choroba se u nich nerozvine,“ vysvětluje.

„Zlepšuje to ale náladu jen do jisté míry. Bohužel bezpříznakoví lidé virus šíří dál,“ upozorňuje vědec.

Placebo a etika

Části pacientů nakažených koronavirem, kteří se účastní klinických testů antivirového přípravku Remdesivir, je kvůli srovnání podáváno placebo. Podobně se budou testovat další léky. Je to etické?

Čtěte také

„To je velmi závažný problém. Teď běží velmi intenzivní diskuse, jestli bylo správné přerušit podávání placeba a Rremdesiviru v klinické zkoušce. Protože to udělali těsně před tím, než se ukázal signifikantní rozdíl v přežívání pacientů. Dokonce i etické autority tvrdí, že se mělo pokračovat, protože ta informace o úmrtnosti by byla nesmírně cenná.“

„V případě smrtelné choroby, když už máme léčbu, je pravděpodobně eticky správnější  srovnávání s touto známou léčbou. Čili příští terapie by pravděpodobně měly srovnávat ne s placebem, ale s Remdesivirem,“ vysvětluje.

Biochemik považuje za jeden z nejnadějnějších léků proti covid-19 japonský Favipiravir. „A těším se na výsledky jeho klinických pokusů. Za velice slibné považuji i monochronální protilátky, které se vyvíjejí v řadě laboratoří a které by mohly být účinné v kritických stádiích vážně nemocných pacientů,“ věří Konvalinka.

Je jedna z mutací koronaviru nebezpečnější pro člověka? Proběhlo testování promořenosti české populace seriózně? Jak mají probíhat důležité a zásadní testy na nové léky? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s biochemikem Janem Konvalinkou.

Spustit audio

Související