Protilátky na covid-19 dokázaly opice ochránit před další nákazou. Výzkum je slibný, píše The Boston Globe

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Makak magot

Jedna z nejvíc palčivých otázek současné pandemie koronaviru se ptá na to, jestli se lidé vyléčení z onemocnění covid-19 mohou virem nakazit znovu, anebo jsou vůči němu už imunní.

Dvě nové studie na opicích, uveřejněné v časopise Science, naznačují, že vytvořené protilátky organismus dokážou ochránit. Je přitom jedno, jestli vzniknou infekcí nebo vakcínou. Informuje o tom americký list The Boston Globe.

Jedna ze studií zahrnula do testu devět dospělých opic. Vědci je cíleně infikovali novým typem koronaviru, který se rychle rozšířil do horních a dolních dýchacích cest. U devíti opic se rozvinul zápal plic, všechny se ovšem plně zotavily během 28 dnů. O týden později byly opice vystaveny viru podruhé. A žádná z nich se nemocí znovu nenakazila.

Druhá studie testovala 35 makaků – 25 z nich bylo proti viru očkovaných. Vědci jim podali jeden ze šesti prototypů DNA vakcín vyvinutých laboratořemi bostonské nemocnice Beth Israel Deaconess Medical Center. Každá opice dostala po dvou dávkách.

U všech očkovaných opic se vyvinuly protilátky, některé dokonce v podobné míře jako u opic, které nemoc prodělaly. Vědci poté chtěli všechny opice cíleně virem nakazit. Zatímco žádnému z očkovaných zvířat se ale virus ve větší míře nedostal do plic, deseti opicím bez vakcíny ano, poznamenává Boston Globe.

Podle výzkumníků je potřeba provést další studie, které by mohly potvrdit, že si imunitu dokáže vytvořit i člověk. Vědci jsou nicméně optimističtí, protože lidé s opicemi druhu makak rhesus sdílejí přes 90 % genetické informace. Jak ale připomíná americký deník, ani tyto nové studie zatím nedaly odpověď na to, jestli by vytvořená imunita vůči koronaviru mohla být trvalá.

Málo žen v britské vládě

V kabinetu britského premiéra Borise Johnsona by mohlo usednout více žen. Předseda vlády to naznačil poté, co mu bylo vytknuto, že je málo žen nejen v jeho kabinetu, ale i mezi členy vědeckého poradního týmu. Píše o tom ostrovní deník The Times.

Vládní reakci na koronavirovou pandemii má ve Spojeném království na starosti čistě mužský tým. Rishi Sunak (ministr financí), Michael Gove (šéf úřadu vlády), Matt Hancock (ministr zdravotnictví) a Dominic Raab (ministr zahraničních věcí). Jak připomínají britské Timesy, z žen promluvila před novináři v Downing Street během koronavirové pandemie pouze ministryně vnitra Priti Patelová.

Na to, že chybí ženy i v týmu vládních poradců, upozornila Johnsona labouristická poslankyně Rosie Duffieldová. Argumentuje tím, že ženy tvoří velkou většinu v britské Národní zdravotní službě, na školách i v sociálních službách, v poradní komisi vlády jich je přitom jen hrstka.

Timesy dodávají, že na nedostatek žen v současné britské vládě upozorňovala před časem i Amber Ruddová, bývalá ministryně vnitra. Podle ní by Johnsonův kabinet s ženami na vyšších pozicích činil lepší rozhodnutí. Britský premiér by s tím prý měl něco udělat.

Nový institut válečných zločinců?

Kosovská vláda chce založit výzkumný institut válečných zločinů. Snaží se o to už podruhé. Tématu si všímá zpravodajský server Balkan Insight. Odborníci jsou vůči vládnímu záměru skeptičtí, úřady podle nich v posledních dvaceti letech opakovaně selhaly při pokusech řádně zdokumentovat válečná zvěrstva z let 1998 a 1999.

Kosovští politici v minulosti už několikrát obvinili Srbsko ze spáchání genocidy a Bělehradu vyhrožovali, že případy povedou k mezinárodním soudům. Jak ale upozorňuje server Balkan Insight, Kosovu se stále nepodařilo zločiny, ze kterých Srbsko obviňuje, řádně zdokumentovat.

Institut válečných zločinů kosovská vláda poprvé založila už v roce 2011. Ústav ale v následujících letech čelil kritice, že neplní svou úlohu a nic nedělá. A to i přes to, že výzkumníci tvrdili přesný opak, navíc si stěžovali na nedostatek peněz. Po sedmi letech nicméně tehdejší kosovský premiér výzkumný institut zrušil.

V současné době tak jediný spolehlivý seznam obětí války v Kosovu schraňují Centra humanitárního práva v Kosovu a Srbsku. Ověřili totožnost a okolnosti smrti víc než 13 500 zemřelých při konfliktu z konce 90. let. Současně shromažďují informace o tisících dalších lidech, kteří zemřeli bezprostředně po konci války.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiu.

Spustit audio
autoři: Matěj Skalický , lup

Odebírat podcast

Související