Může křesťanství zabránit lidem, aby propadli fake news? Víc záleží, jestli věří vědě, říká sociolog

14. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kristus - křesťanství - vitráž

„Jakákoli doba, která se vymyká normálu, která nabourává stereotypy všedního dne, je živnou půdou pro nárůst konspirací, fake news a dezinformací nejrůznějšího druhu,“ říká v debatě Vertikály sociolog a mediální odborník Václav Štětka a srovnává koronavirovou krizi s útoky z 11. září 2001. „Teď opravdu zažíváme nebývalý nárůst dezinformací. Souvisí to s potřebou lidí najít nějaké snazší, jednodušší vysvětlení, které jim pomůže najít jistotu a smysl v nejistém světe“. 

„Lidé prožívají nejistotu a velkým problémem je taky rozdělenost společnosti. Dokonce i v církvi můžeme pozorovat náznaky vzájemného vymezování. Takže to je pak příležitost pro to, aby člověk hledal názory, kterými může podpořit svou identitu – a to ať už v dobrém, ale i v tom špatném,“ přiznává římskokatolický kněz Josef Ptáček.

Čtěte také

Jsou lidé, kteří věří v Boha náchylnější, nebo odolnější věřit také dezinformacím? „Obojí,“ odpovídá kněz.

„Člověk, který je zakotven v Bohu, který vnímá život ze širšího pohledu, je odolnější. Záleží i na prostředí. Nedokážu si představit, že by v naší farnosti byl tohle problém. Většina lidí je tam vysokoškolsky vzdělaných, jsou to profesoři na univerzitách, lékaři anebo lidé s velice jasnou intuici.“

Pokud se lidé nechávají v běžném životě primárně vést náboženskou doktrínou, tak si myslím, že jsou vůči dezinformacím ohroženější.
Václav Štětka

Mediální odborník Štětka ale nesouhlasí a tvrdí, že dezinformacím snadno podléhají i lidé vzdělaní. Víc podle něj záleží na tom, do jaké míry mají věřící v sobě vyřešený vztah mezi vědou a vírou.

„Pokud jsou schopni tyto dva světy oddělit, důvěřují světským expertním systémům vybudovaným na principu vědecké autority, jako je moderní medicína, tak si nemyslím, že by byli nějak nutně náchylnější, zranitelnější ke konspiracím a dezinformacím,“ říká a pokračuje:

Čtěte také

„Pokud se ale nechávají v běžném životě primárně vést náboženskou doktrínou, tak si myslím, že jsou naopak ohroženější. Je to vidět na příslušnících konzervativnějších směrů, případně sekt. Tam je to velmi úzce spojené s konspiracemi.“

Štětka se opírá o výzkumy dezinformací kolem nemoci covid-19. „Tak úplně jasně z toho nevyplývá, že by vzdělání samo o sobě mělo být zárukou toho, že člověk fake news či dezinformacím nepodlehne. Že nebude mít zájem konzumovat zdroje pochybného charakteru.“

Co podle Štětky hraje větší roli je sociální prostředí, typy kontaktů mimo internet. „Do jaké míry je schopen nahlédnout, že se dostává na cestu, která vede do studny dezinformací, ze které už možná není úniku,“ myslí si Václav Štětka.

Zdravá spiritualita vylučuje lež a příchylnost k něčemu negativnímu, co člověka odvádí od pravdy.
Josef Ptáček

Pro kněze Josefa Ptáčka je dezinformace podmnožinou lži. „V náboženském prostředí je lež něco, co je velmi negativně vnímáno, protože je to vlastně porušení Desatera. Takže proto je to jistá morální bariéra, která na člověka působí současně s dalšími silami – psychologickými, sociálními, vzdělání a nějaký náboženský základ.“

Čtěte také

„Zdravá spiritualita vylučuje lež a příchylnost k něčemu negativnímu, co člověka odvádí od pravdy, protože pro nás je Kristus pravda,“ zdůrazňuje kněz Josef Ptáček a připouští:

„Dlouhodobě pozoruji, že náboženství může dobré věci umocnit, a to několikanásobně. Ale také může umocnit věci špatné. V dějinách máme takových příkladů dostatek.“ 

Co pomáhá odvrátit lidi od sdílení dezinformací? Jakou roli sehrává podle hostů Vertikály na cestě k fake news alternativní medicína?

Odpoví debata Vertikály, moderuje Veronika Sedláčková.

Spustit audio

Související