Karel Hvížďala: Sociologická geologie šiřitelů dezinformací
I tak bychom mohli nazvat pokusy o hlubší pohled na motivaci těch, kteří šíří u nás dezinformace či spiklenecké teorie.
Podle průzkumu sociologického ústavu společnosti STEM pět procent lidí v České republice alespoň jednou přepošle fake news známým. Jsou to často frustrovaní, osamělí lidé a senioři, kteří kvůli tomu chtějí získat větší respekt.
Čtěte také
Tato zjištění však ukazují jen na povrch fenoménu. Při hlubším zkoumání jde o zásadnější poškození společnosti, které má historické pozadí: minimálně několik generací od druhé republiky do roku 1989 se odnaučilo z velké části přijmout za svůj život odpovědnost.
Místo toho si zvykli ji delegovat mimo sebe: na vládnoucí stranu, na vládu, na prezidenta a další, a proto ti, kteří jim zase nabízejí, že za ně všechno vyřeší experti, mají u nich největší šance, i když jde rovněž o fake news. Žádný expert není schopen akceptovat systémové množiny vlivů. Cyničtí politici takzvaného chladného čtení toho, co chtějí lidé slyšet, ale využívají a tím si získávají jejich přízeň.
Kulturní a mediální odpad
Čtěte také
Spiklenecké teorie zase silně oslabují vůli k odporu u existenciálně prázdných lidí, protože potvrzují u nich představu, že o všem stejně rozhoduje v zákulisí skupina skrytých jedinců a vláda je musí poslouchat. Za tím je i to, čemu v sociologii říkáme spodní proud tradice: jedna z prvních takových spekulací u nás pochází z roku 1457 o zavraždění krále Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků, který ve skutečnosti zemřel na leukemii, aby mohl na trůn sednout Jiří z Poděbrad.
Na nesmyslnost dnešních falešných teorií upozorňuje například profesor David Robert Grimes z Oxfordu, který spočítal, jak dlouho by trvalo uplacení odborníků, abychom uvěřili zprávě, která se stále na internetu šíří, že Američané na Měsíci nepřistáli. Došel k číslu 3,68 roku.
Zvláště v době internetu šíření falešných zpráv a spikleneckých teorií dostalo nový rozměr a právě kvůli tomu vypracoval profesor Michael Sherman seznam znaků, podle kterých poznáte konspirační teorii.
Čtěte také
Základní pravidlo zní: snažte se rozlišit korelaci a kauzalitu, tedy jevy náhodně se objevující ve stejnou dobu a jevy, u nichž můžeme prokázat příčinnou návaznost.
Jako příklad lze uvést spikleneckou teorii o tom, že Američané infikovali nemocí covid-19 Číňany, aby ovládli svět. Už fakt, že Američané proti této látce nemají vakcínu a mají tam skoro nejvíc nakažených, teorii vyvrací: výskyt je náhodný a uváděná příčina nevěrohodná.
Tyto teorie představují kulturní či mediální odpad, který šíří a jsou ochotni jim nejvíc věřit ti, kteří jsou u nás nespokojeni s transformací po roce 1989. A těch je podle různých průzkumů kolem 25 procent, ostatní vnímají vývoj po roce 1989 pozitivně.
Za takové situace je nejdůležitější nebojovat proti jednotlivcům, ale proti institucionálnímu nihilismu, který – jak již říkal Thomas Marshall – zajistí rovnováhu mezi společenskými třídami, tedy postavením lidí v tržní společnosti, a občanskou zásadou, že před zákonem jsou si všichni rovni.
Item: samy výsledky průzkumů mají jen malou vypovídací hodnotu, ale měly by nás nasměrovat k hlubšímu přemýšlení.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
