Robert Schuster: Nové miliardy navíc pro německou ekonomiku nejsou všechno
Kancléř Friedrich Merz to zřejmě myslí skutečně vážně se záměrem oživit německé hospodářství. A je kvůli tomu ochotný vzít do ruky hodně peněz ve formě nejrůznějších státních podpor. To představuje velkou změnu u politika, jenž měl pověst ekonomického liberála. Čili stoupence hospodářského systému, který si vystačí sám, maximálně s několika jemnými korekturami ze strany vlády. Rozhodně však nepotřebuje obří miliardové programy garantované státem.
Čtěte také
Ale situace největší evropské ekonomiky, stejně tak jako nepříznivý globální kontext poznamenaný celním kolotočem, který spustil americký prezident, si zřejmě vyžaduje jiný přístup.
Ještě před parlamentními prázdninami proto Merzova vláda prosadila balík opatření na posílení investic v objemu 500 miliard eur. Jeho hlavní podstatou je, že firmy dostanou možnost zrychlených daňových odpisů na pořízení nových zařízení. Stejně tak jim má postupně klesnout korporátní daň.
Krátce nato se pak sešel Merz se zástupci německých firem a ti mu slíbili investovat do roku 2026 více než 600 miliard eur. Kancléř to přirozeně velmi přivítal s tím, že to považuje za projev důvěry v Německo a v ekonomické oživení, které se prý pomalu dostavuje.
Čtěte také
Objevily se sice kritické hlasy, že ne všechno, co se nyní jeví ze strany podnikatelů jako příslib nových peněz, skutečně takový je. Do zmíněných 600 miliard totiž mnozí také započítali prostředky, které už dříve ohlásili investovat, takže tím přísně vzato prodali jednu dobrou věc dvakrát.
Čtěte také
Není totiž zdaleka jen německým specifikem, že zásadní reformy zavedených struktur se prosazují daleko snáz v dobách nedostatku, kdy se musí šetřit, než v situaci, kdy je státní pokladna zdánlivě bezedná.
Takže i v Německu není vyloučeno, že penězi navíc budou nadále vykrmovány struktury, které už dosud v rámci dodržování nejrůznějších předpisů bránily jakýmkoli změnám, čímž přispěly k ekonomické stagnaci země.
Takže by se to dalo shrnout, že největším problémem současného Německa není nedostatek peněz na investice, jako spíš byrokracie, která brání dotáhnout do konce velké projekty.
Čtěte také
Dobrým příkladem může být německá železnice. Teprve před několika dny se objevilo hned několik zpráv, které jakoby potvrzovaly dosavadní zkušenosti. Ta první zní, že modernizace železniční infrastruktury potrvá déle, než bylo původně avizováno.
Tento rozsáhlý projekt je přitom v posledních letech zdrojem značné nespokojenosti, vede ke zpožděním nebo úplným výpadkům spojů, takže se stal symbolem toho, co všechno v zemi nefunguje.
Druhá zpráva se týká termínu dokončení v minulosti hodně kritizovaného projektu nového nádraží ve Stuttgartu. I ten nakonec bude předán do definitivního užívání později. A důvod? Nové předpisy a nařízení, která se v průběhu stavby objevily a musely být zapracovány.
Pokud by se Merzově vládě podařilo právě s těmito nešvary něco udělat, její zásluhy na hospodářském rozvoji země by už nikdo nezpochybňoval.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
