Koronavirus a fake news: Rusko často jen zesiluje už existující fámy, původ dezinformací ale jistý není, říká novinář Soukup
Stejně rychle jako koronavirus se šíří zprávy o něm, včetně těch falešných. Podle studie Evropské služby pro vnější činnost spustila ruská média významnou dezinformační kampaň o nemoci COVID-19, aby prohloubila krizi veřejného zdravotnictví v západních zemích v souladu s širší strategií Kremlu, která se pokouší rozvracet evropské společenství. Kreml závěry zprávy odmítá jako nepodložené.
„Kreml má v krizových situacích standardní modus operandi: jeho dezinformační mašina začne šířit, že je všechno jinak, než skutečná média a vlády prezentují,“ říká ve vysílání Plusu analytik amerického think-tanku Atlantic Council Jakub Kalenský.
Toto šíření lží má prý podrývat důvěru v solidní zdroje informací a šířit protizápadní nebo protiamerické nálady.
Na začátku stojí rozhodnutí v Kremlu na pravidelné týdenní poradě s šéfredaktory médií, ale to jsou dezinformační organizace a továrny na lhaní. Jejich zprávy pak propadají skrze menší televize, tištěná i online média dál k mezinárodním jinojazyčným mutacím organizací typu Russia Today nebo Sputnik. Odtud se šíří dál mezi prokremelská média typu Aeronet a další.
Jakub Kalenský
Za nejpozoruhodnější považuje analytik zprávy o původu viru SARS-CoV-2. „Ty tvrdí, že to bylo v USA nebo jiné západní zemi. Poslední zprávy dokonce obviňují Lotyšsko. V tomto Rusko důsledně navazuje na tradice sovětské KGB.“
Rusko a existující fámy
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup připomíná, že jistotu o kremelském původu dezinformací nemáme. „Ale pravdou je, že nejrůznější ruská média, státní i nestátní..., si s tímto tématem velice ráda hrají.“
Čtěte také
„Pokud tyto dezinformace mají původ přímo v Kremlu, což ale také nemusí být, tak jde o součást dlouhodobé strategie na podrývání důvěry v instituce, často jde o zesilování fám, které si ani Rusko nemusí vymýšlet.“
Přesto ale i Kreml začal brát pandemii koronaviru vážně. „Dokonce se spekuluje, že by bylo odsunuto hlasování o změnách v ruské ústavě naplánované na 22. dubna,“ dodává Soukup.
Čína: Dikatura je pro boj s koronavirem lepší
„Čína se během posledních dnů vyhlásila za vítěze boje proti koronaviru,“ vysvětluje sinolog Filip Jirouš se serveru Sinopsis.cz.
Jeden z čínských narativů je, že diktatura je lepší pro zvládnutí krizové situace. Druhý narativ, který orgány vnitřní propagandy vytvořily, ale netlačí ho příliš ven, říká, že virus ve finále není vůbec z Číny, ale že ho tam zavlekla v říjnu minulého roku americká armáda.
Filip Jirouš
To, že se Čína snažila v počátku šíření viru zatajit, je už dlouho známo. „Dá se říct, že o nákaze věděli už na začátku prosince, ke konci měsíce už bylo potvrzeno, že je virus přenosný z člověka na člověka.“
„Nejdřív se všechno snažily ututlat čínské místní orgány, potom centrální vláda zakázala, aby se to jakkoliv řešilo, a pak situace dopadla tak, jak dopadla... Kdyby čínský režim zareagoval mnohem dřív, taky by katastrofa nedosáhla takových rozměrů,“ konstatuje Filip Jirouš.
Související
-
Pokud čínská vláda nezvládne koronavirus, může to znamenat její konec, odhaduje novinář Etzler
Čína předvedla největší ekonomický pokrok v historii. Může růst trvat donekonečna? Nebo narazil na své hranice a Čína stojí před zásadním úkolem proměny svého hospodářství?
-
Komunistická strana Číny nechala problém s koronavirem dva měsíce „vyhnít“, hodnotí sinoložka Lomová
Jednotlivec je v Číně vychováván k tomu, aby osobní zájmy obětoval celku, říká sinoložka Olga Lomová. Číňané podle ní nechali problém s koronavirem dva měsíce „vyhnít“.
-
Nešiřte neověřené zprávy o koronaviru na WhatsAppu, vyzývají státníci. Aplikaci ale nejde kontrolovat
Sociální síť Facebook začala na začátku března bojovat proti fake news souvisejících s koronavirem. Přesto má společnost v boji s dezinformacemi podle CNN jeden velký problém. A tím je WhatsApp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.