Státy se dnes dobývají volbami a dezinformace jsou atraktivnější než pravda, varuje poslanec Farský

„Státy už se dnes nedobývají tanky, ale volbami,“ vysvětluje důvod vzniku komise její člen, poslanec Jan Farský (STAN). Každé volby jsou podle něj rizikem, že dojde k nějaké manipulaci, která ovlivní nálady občanů. „Ti pak mění své preference a může dojít až k tomu, že se stát cizí mocnosti v podstatě odevzdá sám.“

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Nový výzkum agentury STEM nabourává předsudky o lidech, kteří šíří dezinformace

Hybridní hrozby propojují různé metody, jak protivníka oslabit. Útočník nevyužívá pouze zbraně, ale spoléhá i například na dezinformace nebo kyberútoky.

Farský proto ve vysílání Plusu zdůraznil, že právě dezinformace mohou vést ke ztrátě důvěry v jakýkoli informační zdroj.  

„Je potřeba si uvědomit, že žijeme v době, která netrpí nedostatkem informací, ale naopak jejich přemírou. Ke každému tématu dostanete několik variant, které jsou i zcela protichůdné. Když se budete chtít podívat, co se stalo 11. září v Americe, tak najdete, jak to zinscenovala CIA, výpovědi profesorů, jak si to Američané udělali sami, najdete i důkazy úplně naopak, že se na to připravila Al-Káida,“ popisuje Farský.

A dodává: „Dezinformace nejsou primárně lži. Ale jde o to, že lidé ztratí důvěru v jakékoli informační zdroje, včetně těch veřejnoprávních. A jsou schopní je nahradit informačními kanály typu Sputnik, Aeronet, protože tu informaci zabalí hezky,“ upozorňuje.

Dezinformace mají výhodu oproti pravdě: většinou jsou atraktivnější, chytlavější, máte pocit exkluzivity. Říká se, že dezinformace se přirozeně šíří až sedmkrát rychleji než pravda, protože ta je ve finále nudná, nezajímavá a je složité ji dokládat.
Jan Farský

Další člen komise Pavel Jelínek (SPD) se domnívá, že pro ochranu voleb je nejdůležitější naučit občany zorientovat se v tom, co jim který politický subjekt nabízí a rozpoznat lživou informaci od pravdivé.

Právě k tomu by přitom měla přispět nová komise. „Musíme definovat hybridní hrozby a případně umožnit nějakou legislativní změnu,“ shrnuje Jelínek. Jako jednu z variant osvěty vidí třeba vysvětlovací kampaň ve sdělovacích prostředcích.

Přímý kontakt s legislativou

Přidanou hodnotou Stálé komise pro hybridní hrozby je úzký kontakt s legislativou, myslí si Jan Farský. Ten by měl umožnit rychlou cestu k potřebným změnám zákonů. Ovšem vznik další zastřešující instituce už vnímá jako nadbytečný krok:

Čtěte také

Analytik Kalenský: Pořád nevíme ani to, kolik dezinformací vzniká. Sítě i Evropská komise si alespoň problém uvědomují

„Nevidím jako zcela nezbytné, abychom všechno řešili vznikem dalších úřadů. Máme Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Národní bezpečnostní úřad (MBU), Bezpečnostní informační službu (BIS), odbor na ministerstvu vnitra a věnuje se tomu i vojenské zpravodajství…"

Například strategii pro hybridní hrozby má zpracovat ministerstvo obrany. Za úkol to má od roku 2016, kdy vláda schválila takzvaný Audit národní bezpečnosti. Strategie ale stále chybí, podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) se na ní pracuje.

Celou analýzu si můžete poslechnout na audiozáznamu, moderuje Martina Mašková.