Češi jsou většinově pravěké a předslovanské obyvatelstvo střední Evropy, říká archeogenetik

Lidský hlas vznikl úpravou genů tváře a hrtanu. Celý příběh evoluce řeči ale ještě čeká na odhalení

• Upravit
• Smazat

Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zjistili, jaké změny v aktivitě genů přispěly ke změně vzhledu tváře a hrtanu, abychom dokázali mluvit. Způsobily zatažení vyčnívající brady a zploštění tváře, hrtan se přestěhoval do krku, autoři studie ale předpokládají, že to vše musely provázet i změny v činnosti mozku. Nejen o tom diskutovali 9. září v Laboratoři biolog Jan Černý, chemik Petr Klusoň a herci Andrea Černá a Ondřej Kepka.

„Problematiku příchodu Slovanů do Čech je třeba trochu rozklíčovat,“ uvedl archeogenetik. „Hovoříme o době železné, době raného středověku, o 4. až 6. století našeho letopočtu.“

Tehdy se po rozpadu Římské říše běžně po Evropě pohybovaly etnické skupiny složené převážně z mladých bojovníků. „Ti obsazovali nejrůznější území, migrovali, vraceli se a jejich oblíbenou ekonomickou činností byla loupež a drancování... Přibližně takto si lze představit příchod Čechů do centra české kotliny.“

Každý národ má vlastní legendu o příchodu. Zejména křesťanské národy to vzaly z Bible. Legenda o příchodu praotce Čecha velmi silně připomíná Mojžíšův příběh a hledání země zaslíbené. Tato představa byla silně vnesena do českých dějin kronikářem Kosmou a 19. století na to postavilo samostatnou romantickou linii, která je těžko vyvratitelná z obecného povědomí českého lidu.
Jaromír Beneš

Do bádání zásadně vstoupila genetika, která se začala prolínat s archeologií. „Dnes nejen že víme, jaká je biologická historie české populace, ale víme také, že pokud naši předkové přišli, tak z velmi krátké vzdálenosti, odkudsi z Polska.“

Archeogenetika jako nový obor řeší dvě věci. „Jednak obraz daný současným genomem evropské populace. Ten je nejméně fragmentární, protože genetici vycházejí z živého genetického materiálu, který není zatížen problémem kontaminace a fragmentace.“

„Ale archeogenetika dělá také výzkumy z pohřebišť, která jsou zatíženy fragmentací i kontaminací DNA... Takže není tak spolehlivá jako současná DNA. Oba obrazy ukazují, že většinově jsme Středoevropané a Češi s malinkou afinitou spíš k západní než k východní Evropě.“

Česká populace má většinové kořeny v pravěké populaci, tedy v předslovanské. Jsme tedy biologicky většinově předslovanské obyvatelstvo.
Jaromír Beneš

Vědci také prý znají příčiny tohoto jevu. „Příliv dvou složek středoevropského obyvatelstva. Ten západní se udál zhruba na konci eneolitu, mezi lety 2400 a 2000 před naším letopočtem, kdy do střední Evropy pronikaly skupiny populace se zvoncovitými poháry, tedy krátkolebí lučištníci.“

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů

• Upravit
• Smazat

Vědci z dánských univerzit v Aarhusu a v Kodani zjistili, že tempo, s jakým vznikají mutace u člověka, je pomalejší než u našich nejbližších příbuzných, lidoopů. U šimpanzů, goril nebo orangutanů našli za rok o třetinu víc mutací než u lidí. To by mohlo změnit odhad načasování doby, kdy se lidská evoluční větev oddělila od šimpanzů. (repríza)

„Je vysoce pravděpodobné, že skupiny bojovníků, které pronikaly do české kotliny, vytvářely sídliště, která jedno, dvě století žila vlastním životem. Bojovníci pak expandovali a postupně si podmaňovali okolní obyvatelstvo, které s vysokou pravděpodobností přežívalo.“

To ale neznamená, že se tato dynamika pohybu obyvatelstva projevila v genetickém materiálu, upozornil Beneš. „Tyto skupinky bojovníků naopak většinou splývaly s původním obyvatelstvem a nakonec stejně převládl genom žen, což je dáno konzervativností poslání žen ve společnosti.“

V mužském Y chromozomu u nás poměrně převažuje haplotyp R1B, který má své těžiště ve Francii a jeho procento stoupá směrem k Pyrenejím. Na opačném pólu je haplotyp R1A, který má nejsilnější zastoupení na východě, směrem do východní Evropy a postupem do Evropy střední jeho zastoupení vyznívá ze současné DNA.
Jaromír Beneš

Takto mají Češi z jihozápadních Čech větší afinitu k bavorskému obyvatelstvu, zatímco ti z Čech východních mají blíže k Polákům a Slovákům nebo k moravské populaci.

Přesto je třeba důsledně rozlišovat původní české oblasti nížin a podhůří a neplést je s dosídleneckými oblastmi českých sudetských hor, kde došlo po 2. světové válce k dramatické výměně obyvatelstva.

„Ale i ti horští Němci zde žili od vrcholného středověku, kdežto Češi v nížinách žili biologicky už od pravěku. Kontinuita je tam poměrně jasná,“ shrnul nejnovější poznatky o původu Čechů archeogenetik Jaromír Beneš.