Budoucí archeologové vyčtou z podzemí víc, než umíme my dnes, tvrdí geofyzik Šindelář

„Zavolali nám z Poběžovic a chtěli vědět, jestli se pod podlahou místního kostela nachází nějaký dutý prostor,“ vzpomněl vědec na nejvýznamnější průzkum posledních měsíců.

Historici měli jasné záznamy o tom, že se v kostele podzemní prostor opravdu nacházel, konkrétně hrobka významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka.

Kostel ale prodělal během několika staletí spoustu stavebních změn. „Už nikdo nevěděl, jestli ona popisovaná hrobka ze 17. století ještě existuje, nebo už je zřícená, zasypaná a podobně.“

Maximální snaha dnešní archeologie je, aby se co nejvíce reliktů historických objektů zachovalo pro budoucí generace badatelů, protože můžeme předpokládat, že ty budou mít lepší technologie a budou schopni z podzemí vyčíst více, než my dnes.
Jiří Šindelář

„My jsme provedli nejdříve georadarové měření, které ukázalo, že se opravdu pod podlahou u vítězného oblouku kostela nachází poměrně velká podzemní prostora.“

Tato měření pak tým expertů dále prověřil. „Zjistili jsme, v jakém stavu se onen podzemní prostor nachází a třešničkou na dortu bylo zjištění, že tam máme nejen hrobku, ale že se zachovala i rakev samotného Jana Jiřího.“

Vědci využívají hlavně geofyzikální metody. „V interiérech je to nejčastěji georadar, což je podobné leteckému radaru, ale signál posíláme do země a měříme, za jak dlouho se nám vrátí zpět a jak rychle se v zemi šíří... Dalšími metodami je měření elektrického odporu nebo magnetických vlastností podzemních vrstev.“

Lidé si představují, že máme v kapse kouzelné krabičky, kterými prosvítíme podzemí, ale to není pravda... Naše přístroje měří fyzikální vlastnosti pod zemí, takže když skončíme terénní výzkum, nemáme nic jiného než hromadu čísel, případně barevné grafy... Pak už je otázka zkušeností, jestli se nám data podaří interpretovat správně a jestli uvidíme všechny detaily.
Jiří Šindelář

„Vedle toho máme speciální průzkumnou sondu pro nepřístupné podzemní objekty. Takže když georadarem najdeme anomálii, kterou můžeme interpretovat jako dutinu, stačí provést malý vrt o šířce dva centimetry, sondu zavedeme dovnitř a ta provede přesné mapování, 3D skenování i odběr vzorků.“

Sonda také umí provádět měření v neviditelných spektrech světla, tedy v infračerveném a ultrafialovém. „To nejčastěji používáme při průzkumu historických maleb. Úžasné výsledky jsme měli ve Svatováclavské kapli Katedrály Svatého Víta.“

Jako prvním na světě se nám s potápěči podařilo 3D naskenovat a udělat podrobný model zatopené jeskyně... Je velmi obtížné zkoumat zatopené prostředí, musí tam potápěč a jsou to stísněné podmínky... Upravili jsme technologie používané v archeologii pro potřeby potápěčů a během jednoho dvacetiminutového ponoru jsme naskenovali 300 metrů jeskyně.
Jiří Šindelář

Zřejmě nejrychleji se vyvíjí oblast geodeticky topografického průzkumu. „Když se podaří vytvořit digitální kopie nejrůznějších artefaktů a reliktů historických objektů, tak potom na modelu v počítači můžete hledat skryté souvislosti.“

„My jen sledujeme, jak se každým dnem technologie vyvíjí, nestále dokupujeme nejnovější součástky a upravujeme naše nástroje,“ popsal neustále vpřed kráčející možnosti geofyzik Jiří Šindelář.