Babická tragédie v dobových nahrávkách

2. červenec 2021

Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři komunisté – funkcionáři místního národního výboru. Čin se ale stal záminkou pro sérii monstrprocesů, při kterých padlo 11 rozsudků smrti, řada lidí byla uvězněna, další byli vystěhováni z rodného kraje a živořili v novodobých nevolnických podmínkách.

Dodnes není zcela objasněno, jak ke střelbě došlo. Klíčovou osobou je Ladislav Malý, který v roce 1949 utekl z Československa. Poté se pohyboval mezi ČSR a západním Německem a stal se agentem CIC, přičemž zde zpronevěřil finanční prostředky. Před postihem uprchl zpět do Československa.

Čtěte také

V první polovině roku 1951 se pohyboval na Třebíčsku a v přilehlých oblastech. Vytvářel odbojovou skupinu, choval se ale velmi zvláštně a ani nedodržoval konspirativní pravidla. Ti, kteří mu nevěřili či věřit přestali, byli zatýkáni StB. 

Akce v Babicích se zúčastnili čtyři lidé – bratři Plichtové, kteří hlídali před budovou, Ladislav Malý a rolník Antonín Mityska. Všichni čtyři se ukrývali v poli nedaleko Babic, kde došlo k přestřelce s příslušníky ozbrojených složek. Při té byl zastřelen Malý, a i kolem jeho smrti panuje řada dohadů, a jeden z bratří Plichtů.

Druhý byl těžce raněn – odsouzen a popraven byl daleko později. Zatímco lehce raněný Mityska byl jediný, který byl souzen hned v prvním jihlavském procesu ve dnech 12. – 14. července 1951.

Čtěte také

Rychlost, s jakou se konal úvodní z řady procesů, byla na tehdejší dobu neobvyklá. Útok výrazně podpořený tehdejší propagandou.

Zaměřený byl na soukromé rolníky, katolickou církev, živnostníky a obecně ty, kteří se nesmířili s novým režimem. Řada z nich přitom byla velmi aktivní v protinacistickém odboji za 2. světové války a komunistický režim vnímala stejně nepřátelsky. 

V rozhlasovém archivu se dochoval dobový záznam prvního procesu, po jihlavském se konala ještě řada dalších. Všechny ve formátu, který byl i tehdy obvyklý. Navíc byly pečlivě vybrané zvukové ukázky z procesu spojeny propagandistickým rozhlasovým komentářem.

Z této obsáhlé nahrávky jsou vybrány ukázky z průvodního rozhlasového komentáře, dál z vystoupení prokurátora Emila Eichlera, vylíčení střelby v babické škole Antonínem Mityskou a vyhlášení rozsudku předsedou senátu Vojtěchem Rudým.

Čtěte také

Dalším důležitým dochovaným pramenem jsou rozhovory se svědky, odsouzenými i jejich rodinnými příslušníky z roku 1968.

Nahrávky novináře Slávy Volného se v rozhlasovém archivu zachovaly v syrové, tedy nesestříhané podobě. 17letý odstup i emočně rozjitřená atmosféra roku 1968, se přitom jednoznačně podepsaly na charakteru nahrávek.

V pořadu z těchto záznamů zazní krátká výpověď matky Ladislava Malého a dvě svědectví o tom, jak se uměle vytvářela skupina odsouzených či jak se souzení museli naučit předpřipravený scénář.

Z dalších nahrávek je zařazena například později natočená výpověď Františka Bláhy, čtvrtého funkcionáře přítomného v babické škole, který střelbu přežil.

Celý premiérový pořad Pavla Hlavatého si poslechněte v audiozáznamu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.