Josef Urválek žádal smrt pro bezmála 30 lidí. „Nechť rozsudek dopadne jako železná pěst bez nejmenšího slitování,“ řekl

Byla to před 50 lety událost, o které se „nesmělo mluvit“: komunistická strana vrátila členství některým lidem, kterým bylo pozastaveno na jaře 1968. Byli mezi nimi i aktivní organizátoři politických procesů v 50. letech: Karol Bacílek, Bruno Köhler – a také Josef Urválek.

Čtěte také

Jak vypadal proces s Miladou Horákovou? Poslechněte si celý seriál

Prokurátor, který si funkci předsedy Nejvyššího soudu vysloužil jako odměnu za několik justičních vražd. O rozhodnutí Husákova vedení KSČ se u nás nesmělo psát a členové KSČ se o něm dozvěděli na červencových schůzích ve formě „přísně tajného sdělení“.

Josef Urválek (1910–1979) se tak zapsal do dějin. Asi stejně často, jako se v souvislosti s únorem 1948 do úplného omrzení připomíná Gottwaldův projev „právě se vracím z Hradu…“, připomíná se v souvislosti s politickými procesy Urválkova závěrečná řeč v procesu se „spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským“ v roce 1952.

Urválek mimo jiné řekl: „Ve jménu našich národů, proti jejichž svobodě a štěstí zločinci povstali, ve jménu míru, proti němuž se hanebně spikli, žádám pro všechny obviněné trest smrti. Nechť rozsudek dopadne jako železná pěst bez nejmenšího slitování.“

Čtěte také

Jak revoluce začala požírat své vlastní děti. O proměně politických procesů v 50. letech

Urválek ve funkci prokurátora navrhoval trest smrti i Miladě Horákové. Jako prokurátor se účastnil procesu proti americkému novináři Williamu Oatisovi, procesu proti představitelům katolických klášterů, nebo proti kurýrovi západních zpravodajských služeb Josefu Pavelkovi.

Komunistickou stranou ovládaná justice se Urválka zbavila až v roce 1963, kdy byl „odložen“ do Vědecko-výzkumného ústavu kriminalistiky Generální prokuratury.

Méně se ví o procesech před únorem 1948, ve kterých Urválek nadprůměrně často navrhoval coby veřejný žalobce u Mimořádného lidového soudu v Českých Budějovicích také tresty smrti.

Byl to jeho povahový rys? Snaha zavděčit se? Kariérismus? V této souvislosti je přinejmenším zajímavé, že Urválek nebyl žádným „dělnickým kádrem“ typu prokurátorky Ludmily Brožové, ale právníkem se solidním prvorepublikovým vzděláním.

I nad tím se v pořadu Portréty zamyslí historik Petr Blažek.