Jak revoluce začala požírat své vlastní děti. O proměně politických procesů v 50. letech
Ve dnech 21. až 24. února 1951 proběhlo zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, které mělo na programu jako klíčový a úvodní bod vyloučení pěti vysokých funkcionářů z KSČ. Šlo o Otto Šlinga, Marii Švermovou, Vladimíra Clementise, Gustáva Husáka a Ladislava Novomeského. Pořad Téma Plus Pavla Hlavatého ukazuje, jaké mechanismy byly při vylučování straníků využity. A jak se postupně měnil jak vlastní scénář procesů, tak propagandistický záměr.
Zasedání KSČ v únoru 1951 bylo výjimečné z několika důvodů. Jednak se z něj dochovala mnohahodinová nahrávka, která dokáže zprostředkovat atmosféru vnitrostranického pogromu daleko autentičtěji než ne vždy přesné stenografické zápisy či dokonce dobový tisk, v němž byly informace zcela nahrazeny propagandou.
Čtěte také
Dále šlo po komunistickém puči u nás o první vylučování takto vysoce postavených soudruhů.
Šling byl krajským tajemníkem KSČ v Brně, Švermová zástupkyní generálního tajemníka KSČ, Clementis ministrem zahraničních věcí, Husák předsedou Sboru pověřenců, tedy slovenské vlády, a Novomeský pověřencem školství a osvěty. Dalším unikátem je, že na zasedání měla možnost vystoupit jedna z vylučovaných, Marie Švermová.
Ostatní vylučovaní byli již v době zasedání zatčeni a brutálně vyslýcháni, sama Švermová strávila několik předchozích týdnů v internaci. Po vyloučení z KSČ, ke kterému samozřejmě došlo, byla i ona Státní bezpečností přímo ze zasedání dopravena do věznice a brutálně vyslýchána.
Dvě popravy
Šling a Clementis byli v roce 1952 v monstrprocesu s takzvanou protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského odsouzeni k trestu smrti a popraveni.
Čtěte také
Gustáv Husák byl v politickém procesu se slovenskými buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí a propuštěn v roce 1960.
Ladislav Novomeský ve stejném procesu dostal deset let a propustili ho v roce 1955.
Marie Švermová byla v takzvaném procesu s krajskými tajemníky odsouzena na doživotí, na svobodu se dostala v roce 1956.
V pořadu zazní řada ukázek z klíčových projevů i diskuzních příspěvků, které byly zachyceny na zvukovém záznamu ze zasedání ÚV KSČ z 21. až 24. února 1951, dále úryvky z odborné i memoárové literatury a dobová hudba. Hovoří historik Zdeněk Doskočil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
