Jak revoluce začala požírat své vlastní děti. O proměně politických procesů v 50. letech
Ve dnech 21. až 24. února 1951 proběhlo zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, které mělo na programu jako klíčový a úvodní bod vyloučení pěti vysokých funkcionářů z KSČ. Šlo o Otto Šlinga, Marii Švermovou, Vladimíra Clementise, Gustáva Husáka a Ladislava Novomeského. Pořad Téma Plus Pavla Hlavatého ukazuje, jaké mechanismy byly při vylučování straníků využity. A jak se postupně měnil jak vlastní scénář procesů, tak propagandistický záměr.
Zasedání KSČ v únoru 1951 bylo výjimečné z několika důvodů. Jednak se z něj dochovala mnohahodinová nahrávka, která dokáže zprostředkovat atmosféru vnitrostranického pogromu daleko autentičtěji než ne vždy přesné stenografické zápisy či dokonce dobový tisk, v němž byly informace zcela nahrazeny propagandou.
Čtěte také
Dále šlo po komunistickém puči u nás o první vylučování takto vysoce postavených soudruhů.
Šling byl krajským tajemníkem KSČ v Brně, Švermová zástupkyní generálního tajemníka KSČ, Clementis ministrem zahraničních věcí, Husák předsedou Sboru pověřenců, tedy slovenské vlády, a Novomeský pověřencem školství a osvěty. Dalším unikátem je, že na zasedání měla možnost vystoupit jedna z vylučovaných, Marie Švermová.
Ostatní vylučovaní byli již v době zasedání zatčeni a brutálně vyslýcháni, sama Švermová strávila několik předchozích týdnů v internaci. Po vyloučení z KSČ, ke kterému samozřejmě došlo, byla i ona Státní bezpečností přímo ze zasedání dopravena do věznice a brutálně vyslýchána.
Dvě popravy
Šling a Clementis byli v roce 1952 v monstrprocesu s takzvanou protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského odsouzeni k trestu smrti a popraveni.
Čtěte také
Gustáv Husák byl v politickém procesu se slovenskými buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí a propuštěn v roce 1960.
Ladislav Novomeský ve stejném procesu dostal deset let a propustili ho v roce 1955.
Marie Švermová byla v takzvaném procesu s krajskými tajemníky odsouzena na doživotí, na svobodu se dostala v roce 1956.
V pořadu zazní řada ukázek z klíčových projevů i diskuzních příspěvků, které byly zachyceny na zvukovém záznamu ze zasedání ÚV KSČ z 21. až 24. února 1951, dále úryvky z odborné i memoárové literatury a dobová hudba. Hovoří historik Zdeněk Doskočil.
Související
-
Josefa Slánská. Žena, která neomylně minula pravdu
Za velké ideály se někdy platí vysoká cena. Tak by se dal shrnout životní příběh ženy, jejíž názory zůstávají pro dnešní mladou generaci málo srozumitelné: Josefy Slánské.
-
Všichni tři dělničtí prezidenti měli své osobní vězně. Proto skončili za mřížemi Slánský, Laušman
V historii Československa najdeme vězně, které jde označit jako „osobní“, a to konkrétního prezidenta. Ať v důsledku osobního vztahů, politického zařazení či ega.
-
Zakázané paměti Ludvíka Svobody aneb Neznámý konflikt s Gustávem Husákem
Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky. Tím druhým je Gustáv Husák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
