AVU dřív odmítala ženy vzdělávat. A šlo o šest generací, připomíná historička umění Kotková
„Ženy tvořily stejně dobře jako muži. Teď už to víme, ale ve středověku, v renesanci, baroku, anebo i v 19. století to vůbec samozřejmé nebylo,“ říká historička umění Olga Kotková, ředitelka sbírky Starého umění v Národní galerii Praha a hlavní autorka výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900.
Čtěte také
Aby se ženy v umění prosadily, bránilo jim v tom oficiální vzdělání i uznání.
„Některé ženy se přesto dokázaly prosadit, ale šlo o výjimky. U nás mohly na Akademii výtvarných umění (AVU) studovat až po vzniku samostatného Československa. Takže naše akademie, která byla založena na sklonku 18. století, odepřela vzdělání šesti generacím žen,“ zdůrazňuje kurátorka Kotková.
Sofonisba Anguissola
Příběh, který asi nejvíc oslovuje návštěvníky výstavy v pražské Valdštejnské jízdárně, patří podle kurátorky ženě z dobré rodiny jménem Sofonisba Anguissola, která mj. portrétovala své sestry při šachové partii.
Čtěte také
„V rodině bylo pět dcer, jeden syn a jejich otec dbal o výchovu všech. Sofonista tak byla velmi vzdělaná a krásně malovala, takže se dostala až ke dvoru krále Filipa II. (1527–1598). Byl z ní nadšený, takže pro něj malovala přímo na dvoře, ale jako žena nemohla užívat statut dvorní umělkyně.“
„Filip II. se nemohl dívat na to, že je osamělá, takže jí našel ženicha – podvolila se vůli krále, ale tento manžel o několik let později za záhadných okolností zemřel. Pak už vzala osud do svých rukou a na lodi se seznámila s kapitánem – to, když se plavila z Janova na Sicílii. Byla to láska na první pohled, a to už v jejím pokročilém věku. Kapitán se pak o ní staral až do jejich 90 let. Tak dobře si to zařídila,“ doplňuje kurátorka.
Čtěte také
Mezi na výstavě zastoupenými autorkami nechybí i další výrazná jména jako Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se první ženou přijatou do florentské akademie umění.
Pak jde například o Lavinii Fontana, která byla první ženou, která provozovala vlastní ateliér a pracovala na zakázku pro šlechtu i církev – jako jedna z mála navíc dokázala spojit uměleckou kariéru s rolí manželky a matky 13 dětí.
Poslechněte si celé Hovory, kde se dozvíte i podrobnosti o další úspěšné výstavě Olgy Kotkové s názvem Falza? Falza! Ptá se Lenka Buriánková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.