Robot odhalí škůdce, odstraní plevel, ale sklízet rajčata zatím nezvládne. Je z nich hned kečup, říká brněnský farmář a inovátor Sklenář

Čtěte také

Rostlinolékař Psota: Proti škůdcům zeleniny používáme jejich přirozené nepřátele. Chemii se tak můžeme vyhnout

„Dokážeme ovlivnit teplotu ve skleníku, víme, jestli nejsou rostliny svými plody přetíženy. Skleník vlastně vytváří křehký ekosystém, ve kterém ale můžou být i choroby a škůdci. Celý systém funguje jen tehdy, pokud člověk přesně ví, co se uvnitř děje,“ doplňuje v pořadu Hovory.

Farmář tak čas od času dodává užitečný hmyz, sleduje vlhkost vzduchu – pokud je vysoká, hrozí vznik houbových chorob.

„Když se choroba vyskytne u jedné rostliny, na jediném listu, už v tu chvíli jsme schopni včas zakročit. Kdybychom to nechali být, choroba se rozšíří a nezbude než použít pesticidy, což ale  nechceme.“

Čtěte také

Až si zemědělci přestanou stěžovat, tak zamrzne peklo. Je to rizikové podnikání, konstatuje ekonom

„V lidských silách není každý den obejít celou plochu skleníku – respektive, člověk by to ušel, ale neudržel by pozornost v pečlivém prohlížení každé jednotlivé rostlinky. Proto využíváme umělou inteligenci, kterou učili na modelových příkladech. Takže teď už dokáže problém rozpoznat za nás, navíc vytipovává další konkrétní problémová místa,“ popisuje Sklenář.

Nahradí AI zemědělské dělníky?

Ročně jsou schopni ve skleníku vypěstovat až 500 tun rajčat, přidávají i jahody, saláty a další ovoce a zeleninu.

Čtěte také

Mohou se AI modely bránit vypnutí? Koubský: Nemají vůli. Když jim logika nestačí, chovají se náhodně

„Franta dokáže ušetřit hlavně můj čas, do té doby jsem skleník monitoroval hlavně já. Rajčata ve skleníku ale vypadají trochu jinak – jsou to liány, klidně i pět metrů vysoké, které se musejí každý den vymotávat nahoru, zlomit zálistky a zralá rajčata hned sklízet. Tuto práci dělají lidé – přestože jsou tady start-upy, které testují roboty na sklízení.“

To je podle farmáře a také start-upového podnikatelé stále ještě hudba budoucnosti. „Existují roboti, kteří řežou listy a trhají rajčata – ale zatím je z nich spíš kečup.“

O zemědělství se často hovoří jako o odvětví, kde by AI měla mít své místo, a to proto, že by mohla nahradit nedostatek zaměstnanců.

„Už máme i robotické okopávání salátů, které dělá robot s kamerami a motyčkou. Dá se za traktor a dokáže rozpoznat salát od plevele, který hned vykopne. To člověka nahradí, nám ušetřil 20 lidí, které bychom ale stejně na tuto práce nedokázali sehnat. Lidé se do zemědělství nehrnou,“ dodává.

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory Tatiany Čabákové. Matěj Sklenář totiž spoluzaložil i start-up, který roboty pro monitoring rajčat nabízí i dalším zemědělským inovátorům.