Děti chtějí pohyb a chápat, proč se učí. Kantoři zase být v týmu, popisuje průvodkyně škol
Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.
„Největší potřebu, kterou mají děti ve škole, je být víc venku a mít víc pohybu,“ upozorňuje v pořadu Hovory Gabašová, která spolupracuje s organizací Eduzměna od roku 2020. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos.“
Nejen na to přišla Gabašová jako průvodkyně ve školství. V Česku je ale stále rozšířená takzvaná frontální výuka. „Pak se někdy stane, že děti nejsou úplně schopné pochopit, proč je to pro ně užitečné,“ připomíná.
Čtěte také
„My se pak snažíme budovat dobrou kulturu ve škole tím, že vysvětlujeme, že děti potřebují pohyb. Potřebují se občas dostat ven, takže podporujeme učení venku,“ popisuje jeden ze svých úkolů.
„Taky podporujeme kritické myšlení a formativní hodnocení. Každé dítě je jiné a nestačí je ohodnotit známkou od jedničky do pětky. Důležité je, aby dítě vědělo, kde jsou jeho silné stránky, v čem se může zlepšovat a kde si teď stojí,“ vysvětluje průvodkyně.
To všechno přináší takzvaný formativní přístup. Zavést ho do škol je ale dlouhodobý úkol, uznává Gabašová.
„Už jenom proto, že školy jsou konzervativní prostor. Jsou to často několikapatrové budovy s dlouhými chodbami bez možnosti, aby děti mohly někam vyběhnout a uvolnit se,“ popisuje. „V třídách, které jsou nacpané lavicemi, se těžko dělá něco jiného, než sedí frontálně.“
Přesto se zájem o průvodce a formativní výuku v Česku podle ní zvedá. Ředitele například víc zajímá to, jak pečovat o pohodu učitelů. „Snažíme se ředitele vychovávat. Ze sboru učitelů se snažíme udělat tým, který pracuje společně. Chceme, aby byli učitelé vtaženi do tvorby strategických plánů a vizí,“ jmenuje některé změny Gabašová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
Související
-
Cílem hodnocení je formovat, ne držet v šachu známkami, vysvětluje expert
Reparát hostí Karla Starého z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michala Orsága ze vzdělávací organizace Edukační laboratoř.
-
Identikit učitele? Superhrdina, upozorňuje proděkanka pro pedagogické praxe Mádlová
Ministerstvo školství v dubnu schválilo nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků.
-
Když se rodič ve škole cítí vítán, snáz se s ním řeší problematické situace, říká šéfka Unie rodičů
„Pokud rodiče rozumí tomu, co se ve škole, kam chodí jejich děti, děje, mohou snáze podpořit jak školu, tak dítě,“ říká v Reparátu Angelika Gergelová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
