Martin Fendrych: Nový vzdělávací program ministerstva školství čelí drsné kritice. Odmítají ho i rektoři
Ministerstvo školství (MŠMT) spolu s Národním pedagogickým institutem (NPI) letos v polovině ledna představily novou finální podobu předělaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Ten druhý, tedy programy pro základní školy, jsem si přečetl.
Pochopil jsem cíl změny: jde o to, aby se děti naučily žít ve své době, v komplikovaném 21. století. Programy se zaměřují na schopnost kriticky uvažovat, spolupracovat, řešit problémy, učit se a být kreativní. Mluví se o „kompetencích“ a „gramotnosti“, sem patří čtenářská a pisatelská gramotnost a logicko-matematická gramotnost.
Čtěte také
To je jistě v pořádku. Obsah vzdělávání má být víc propojen s reálným životem a s aplikací znalostí v praxi. Taky v pořádku. Mluví se i o wellbeingu, ovšem pouze u dětí. Přitom wellbeing, tedy stav celkové pohody ve škole, se musí vztahovat i na učitelky a učitele. To jsem tam už nenašel.
Jedna učitelka mi popsala detail ze školení k novým rámcovým programům. Týkal se hodnocení žáků. Prý se v písemce už nemají červeně vyznačovat chyby, ale má se jinou barvou podtrhnout všecko, co je dobře. Aby se dítě nestresovalo. Vidím to jako zapírání chyb, přitom chyba je součást života. Všichni chybujeme a je dobré, když to víme a když chyby napravujeme. Je důležité chybu unést a neopakovat.
Hlavní problém českého školství
Chybovalo i ministerstvo školství. Poté, co změnu rámcových programů zveřejnilo, zazněla masivní kritika. Česká konference rektorů, Akademie věd ČR, Unie školských asociací ČR – CZESHA a taky Svaz chemického průmyslu ČR vydaly zprávu nazvanou Česká chemie bez chemie?, kde se píše, že materiál je „vším jiným, jen ne uceleným programem zajišťujícím získání základních znalostí chemie“.
Čtěte také
V únoru se Česká konference rektorů usnesla, že nesouhlasí s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, „ani s postupem jeho projednávání“. Proč? Návrh nebyl s konferencí rektorů „diskutován a nebyly vypořádány připomínky odborné veřejnosti ani oficiálních oponentů“. To zní jako hrubý nedostatek, dá se těžko pochopit, proč ministerstvo a Národní pedagogický institut s rektory nespolupracovaly.
To nejpodstatnější popsala studijní prorektorka Univerzity Karlovy, profesorka Markéta Martínková pro server Vědavýzkum.cz. Jako hlavní problém českého školství vidí „nedostatek kvalitních a ve svém oboru vzdělaných pedagogů“, chybí jí „aprobovanost vyučujících“.
O výuce chemie řekla toto: „Nekvalitní výuka vedená osobou, jež k chemii nemá vztah, neumí ji, je ´dvě kapitoly´ před žáky a nedokáže demonstrovat základní zákonitosti experimentem (anebo dokáže, ale bylo by to pro žáky bezpečnostním rizikem), zlepšení situace nepomáhá.“
Tato výtka se dá vztáhnout i na další předměty včetně cizích jazyků. Zdá se, že nové rámcové vzdělávací programy byly sestaveny narychlo, zřejmě proto, „aby to bylo hotovo“, ale bez spolupráce s hlavními aktéry. Škoda. A chyba.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.