Ženy tří republik: Zet Molas, první žena, která u nás režírovala celovečerní hraný film

Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin

• Upravit
• Smazat

Letos v červnu je tomu padesát let od otevření nového ruzyňského letiště s moderní odbavovací halou. Dnes se mu říká Terminál Sever. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.

Rok 1937 přinesl Československu zprovoznění letiště na Ruzyni, divadelní premiéru Bílé nemoci Karla Čapka, či vydání legendární knihy Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky. Všechny tyto události byly překryty úmrtím prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Ve stejném roce také natočila svůj poslední film jedna z průkopnic české kinematografie – rodným jménem Zdena Holubová, známá pod pseudonymem Zet Molas.

Studium v Paříži

Narodila se v březnu 1896 v Hradci Králové do rodiny železničního úředníka. Zájem o výtvarné umění ji přivedl ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Za dalšími studii odešla do Paříže.

Ženy tří republik: Anny Ondráková, naše první slavná herečka, která točila i s Hitchcockem

• Upravit
• Smazat

Anny Ondráková byla naší první herečkou, která dosáhla evropského věhlasu. Dávno před Lídou Baarovou si tak zahrála ve filmech německé, či britské produkce a spolupracovala i se slavných Alfredem Hitchcockem.

Tam po první světové válce navštěvovala École des Beaux-Arts. Po studiích se vrátila do Československa a rozhodla se věnovat filmu. Ne však jako herečka, ale jako scénáristka a režisérka. Mohla si to dovolit také díky dobré finanční situace svého manžela, úspěšného podnikatele Bohumila Smoly.

Do dějin mladé československé kinematografie do té doby zasáhly pouze dvě režisérky: Olga Rautenkranzová a Thea Červenková, zakladatelka společnosti Filmový ústav, kde roku 1921 vzniklo první filmové zpracování Babičky Boženy Němcové.

Filmové začátky

Filmovým debutem Zet Molas se stala romance Závěť podivínova z roku 1923. Děj filmu je prostý. Vypráví o dědici šlechtického sídla, který se zamiloval do chudé dívky. Je pravdou, že náměty a scénáře nebyly zrovna silnou stránkou Zet Molas.

Dobová kritika ale vyzdvihovala výtvarné zpracování díla. Mladá režisérka zúročila své studium ve Francii, kontakty s tamní avantgardou i spolupráci s autory z Uměleckého svazu Devětsil.

Dalším jejím režijním i scenáristickým dílem byla adaptace tehdy velmi oblíbené divadelní hry Mlynář a jeho dítě z pera Ernsta Raupacha. Na filmu je pozoruhodné, jak propojuje prostý příběh s výtvarnými prvky surrealismu.

V současné době čeká snímek Mlynář a jeho dítě na restaurování. Po jeho dokončení můžeme zhodnotit přínos tohoto díla pro naši kinematografii. Scenáristicky se pak Zet Molas podílela i na filmech Pancéřové auto (1929) a Lojzička (1936).

Chválený Mácha

Jejím posledním režijním počinem se stal životopisný snímek s jednoduchým titulem Karel Hynek Mácha z roku 1937. Scénář k filmu si opět napsala režisérka sama.

Zet Molas tentokrát upouští od avantgardy a pokouší se vystavět životopisné drama klasického střihu. I tak dílo vybočuje z tehdejší filmové produkce. Film stojí dodnes za zhlédnutí hlavně díky výkonům charakterních herců, jako byl Ladislav Boháč či František Kreuzmann starší. Takto ztvárnil Karla Hynka Máchu Ladislav Boháč:

Pozornost upoutá i mladá Karla Oličová v roli Máchovy přítelkyně Lori.

Film se setkal se skvělým přijetím zejména u kritiky. Pak ale přichází temné období druhé světové války. Zet Molas schvalovala německou okupaci a spolu s manželem dohlížela na arizaci pražského kina Adria.

Odsun do Německa

Po osvobození Československa v květnu 1945 byla proto se svým manželem odsunuta do Západního Německa, kde v roce 1956 zemřela.

Umělecký odkaz Zet Molas nepředstavuje k dokonalosti vybroušený diamant. Její přínos spočíval v uvedení některých prvků avantgardy do domácí kinematografie.

Molas byla také první ženou, která u nás režírovala celovečerní film. Druhou českou režisérkou celovečerních hraných filmů se stala až Věra Chytilová v 60. letech minulého století.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>