Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin
Letiště v Ruzyni bylo vybudováno ve 30. letech, jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště pak bylo postaveno v 60. letech. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.
Čtěte také
Historických nahrávek týkajících se ruzyňského letiště je v rozhlasovém archivu méně, než by se dalo čekat. Ta nejstarší pochází z roku 1939. Jde o reportáž z provozu leteckého dispečinku. Jeden z pracovníků vysvětluje, jak probíhá komunikace věže s letadly. V nahrávce je slyšet pípání radiotelegrafu a dispečer posluchačům tlumočí, o čem si dispečink a letadla telegrafují.
Další nahrávky jsou o šest let mladší, ze srpna 1945. První zachycuje přílet Karla Hermanna Franka, který se na konci války pokusil uprchnout do americké zóny. Američané ho ale předali české straně. Druhá nahrávka z roku 1945 se týká návratu československých pilotů RAF domů.
Došlo k srdečnému objetí
„Hned u schůdků letadla došlo k srdečnému objetí mezi generálním tajemníkem naší komunistické strany soudruhem Gustávem Husákem a soudruhem Erichem Honeckerem.“ Reportáží z příletu oficiálních hostů na ruzyňské letiště je v rozhlasovém archivu několik.
Jedna z nejzajímavějších, a také nejemotivnějších, popisuje přílet Jurije Gagarina. „Ze všech stran se přibíhají stovky... no tisíce lidí! Ze všech stran se to sem hrne! Všichni chtějí vidět majora Gagarina,“ nadšeně reportovali rozhlasoví redaktoři 28. dubna 1961. Se strojeným popisem „vřelých přijetí“ nejvyšších představitelů bratrských socialistických zemí se to nedá srovnat.
„Srdečné stretnutie. Tak možno charakterizovat privítanie. Súdruha Gierka privítal generální tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa súdruh Gustáv Husák...,“ referovali rozhlasoví zpravodajové o příletu delegací na XV. sjezd KSČ na ruzyňské letiště. Ani ten obligátní soudružský polibek nezmínili.
Pionýři na letišti
Z otevření Terminálu Sever v červnu 1968 se bohužel žádnou reportáž nalézt nepodařilo. Zato jsme našli pořad A léta běží..., věnovaný právě letišti, ve kterém zajímavě hovoří Václav Vlasák.
Čtěte také
Muž, který na ruzyňském letišti pracoval už na konci 30. let a který si pamatuje i doby, kdy jako hlavní civilní letiště u nás fungovalo letiště Kbely. Pracoval tam totiž Vlasákův otec. Svůj půvab má i pořad Pionýrská jitřenka, ve kterém skupina pražských školáků navštíví zázemí ruzyňského letiště.
Rozhlasový archiv uchovává také nahrávky připomínající dnes už pozapomenutý fenomén zejména 70. ale i 80. let: únosy letadel. Čechoslováci je unášeli proto, aby se dostali na Západ. A to přesto, že drtivé většině z nich to vyneslo věznění buď u nás, nebo v zemi, ve které přistáli.
Asi nejznámější je únos letadla z Mariánských Lázní v roce 1972. Únosci zastřelili kapitána letadla a příběh se stal předlohou pro jeden z dílů Majora Zemana nazvaný Mimikry.
Rozhlasový archiv má nahrávku pokusu o únos, který se odehrál asi půl roku poté. Tehdy se čtveřice mladíků pokusila unést letadlo startující z Ruzyně. Byli zadrženi už při bezpečnostní kontrole a odsouzeni k vysokým trestům.
V archivovaných zpravodajských relacích z března roku 1989 se zase hovoří o únosu maďarského letadla společnosti Malév na lince Budapešť-Praha-Amsterdam. I tyto příběhy patří k padesáti letům ruzyňského letiště.
V audiu si poslechněte reprízu pořadu z roku 2018.
Související
-
Konzum za socialismu: Touha po svobodě byla slabší než touha nestát ve frontě, konstatuje historik
Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony?
-
Pamatujete na rozhlas „za totáče“? Cenzura i tresty za šíření zpráv ze „štvavých“ vysílaček
Československý, dnes Český rozhlas hrál v našich dějinách důležitou roli. Co vůbec mohl vysílat za socialismu, poslechněte si reprízu pořadu z roku 2018.
-
Balonem za kosmickým zářením. Odkud se bere radioaktivita?
Už více než sto let lidé zkoumají kosmické záření. Současní vědci jezdí do Augerovy observatoře v Argentině, v roce 1912 pro jeho zkoumání stačil přístroj a balon.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.